- Vzbudila jsem se brzy ráno s pocitem odpočatosti.
- Dobré zprávy. A taky: “Hele, tady se někdo vyzná!” aneb proměřování čipu fotoaparátu do bakalářky mi malinko zvedlo vědomosti. Do třetice krásná studentská bohoslužba o tom být láskou.
- Tvt. Ale nevím, jak vystihnout ten obrovský pocit v srdci. Pokoj, radost, vděčnost, blízkost Pánu Bohu, novou oblíbenou píseň O nočním rozhovoru, pocit úspěchu při předání myšlenky, neskutečnou vděčnost za kamarády, kteří pomáhali a pak děkovali…
- Zápočet = uzavřený první předmět. A Way to go vyhráli Gospeltalent!
- Napsáni eseje do dalšího předmětu.
- Konvalinky všude, kam se podíváš! (jo, focení jsem trochu zanedbala, tak kdo by chtěl vidět první část, tak do minulosti – nezměnilo se to, i ten pán s bublinami tam pořád je 🙂 )
- (m)Lékárníkovi na obědě.
Vadí mi, jak je všude kolem řepka a ne obilí. Musí se jí však nechat fotogeničnost. A taky úsměv po překonání dalšího strachu z kopců a skalek.
Gratuluji k prvnímu uzavřenému předmětu!:) A ty fotky (i řepa) vypadají moc pěkně!:)
Děkuji! Mám z něj o to větší radost, že možná vše ve zkouškovém stihnu 😉
Jéééhe řepka, kolikrát když kolem ní jedeme autem mám chuť vyskočit a vyfotit se v ní. Moc pěkná fotka ta tvoje :-). A gratulace k zápočtu, jen tak dál.
Děkuji!