Fialky a narcisky. (bonusový úryvek z e-mailu: hodinu jsem na mikroskopu a zavřeli mě v labině, nemám klíč a potřebuji zapnutý pc, abych přetáhla fotky a dál se bavila :-D)
Čeština na gymnáziu mi dala opravdu hodně, že z toho čerpám pořád, hlavně teď. A byla jsem nakupovat u (m)Lékárníka pro děti.
Je to zvláštní. Opět máme cvičícího, na kterého jsme slyšeli sténání, nadávky a vzdechy. A my jsme s ním v sedmém nebi. A tak jsme o tom debatovali. A přišli na to, že je to tím naším srovnáním z prváku z laboratoří, kdy se s námi nikdo nepáral a řval po nás. A najednou máme cvičící, kteří jsou hodní, nevyhazují, přísní, spravedliví, řeknou plno zajímavostí a je vidět, že tomu rozumí.
Den pro mě. Gauč pro dva jen pro mě, docela prospaná noc, před šestou jsem na balkónu poslouchala zpěv ptáků, byla na křesťanské mládežnické akci a s rodinou…
Takový príma den s tatínkem, kdy jsme toho udělali hrozně moc a přitom nic. A i když nesnáším nakupování, spolu máme taktiku “jedu podle seznamu” a občas koukáme na takové ty hloupůstky, co se nám líbí. A je to príma.
3 komentáře u „(Ne)malé radosti #23“
Je to nakažlivé, pokud na to člověk umí koukat 🙂 Aspoň myslím – umím si představit, že v určitém mém rozpoložení (spíše dřívějším) by mi takové příspěvky přišly… divné.
Zpěv ptáků v těchto dnech je úplně úžasný:)
Je to nakažlivé, pokud na to člověk umí koukat 🙂 Aspoň myslím – umím si představit, že v určitém mém rozpoložení (spíše dřívějším) by mi takové příspěvky přišly… divné.
Zpěv ptáků v těchto dnech je úplně úžasný:)
Zpěv ptáků mi teď hladí duši a zastavuje mě 🙂
Pingback: Doporučuji 3 | Berry