Doleptali jsme s panem Ing. vzorky. A byly to velmi příjemné tři týdny s moc příjemným pánem a povídáním i o knihách.
Zvládli jsme logistický úkol – skloubit mou školu a nákup šalinkarty (vždycky přemýšlím, jak se to řekne v jiných městech – u nás je to vlastně asi oficiální název) s tatínkem a J.
Mlsám turecký med.
Někdo si chodí ráno zaběhat, ale já nakoupit – protože když ten nákup nesu, vydám také plno energie. A nedám dopustit na síťovku!
I přesto, jak zle mi bylo, jsem s Božím požehnáním zvládla zkoušku u neskutečně hodného pana docenta. Mohla jsem napéct pro své zdraví potřebné mrkvové muffiny s koriandrem a čokoládové se zázvorem a s přáteli vzpomínat na vděčnosti, které nás celý rok provázely. A u toho papat banán a nějaké další dobroty. A mě je zkrátka tak výborně. Vždyť okolo mě je pořád tolik důvodů k radostem a vděčnostem! A jsem Božím dítětem a žiju! Co může být víc…?
Nejsem kreativní. Ale zvládli jsme s dětmi vyrobit kofoláčky a s těmi menšími sněhuláčky vystřihované z papíru.
Přenádherné probuzení vedle S., nedělní válení v posteli, oslava narozenin posunutá o 2,5 týdne, chlebíčky, zákusky, řízky, procházka v mlze a lese, hlazení brnících obličejů pod el. vedením, probírání svatby, kluků, mládeží, sborů, práce, školy, dětí, přestavby, pečení, vaření, zpívání, … Vzpomínání na naše dětské víkendy, které jsme na střídačku trávily u nich a u nás. U nás hráli s H. nekonečné dostihy na pokračování, u nich chodili polem, na hájenku, trhali konvalinky, koupaly se v hasičské nádrži s pijavicemi, jezdily na kolech bez brzd, nedělní dopoledne se poctivě učily (ona se učila jen kvůli mě!), učila mě dělat most ze stoje na louce, probíraly první objevování ženského světa, běhaly jsme zkratkou mezi kopřivami… (všímejte si rozdílných i/y!) Za tuhle slečnu (zatím ;-)) jsem ve svém životě neskutečně vděčná. To je má dlouhodobá obrovská radost, vděčnost a i když se vídáme méně, než v dětství, nestíháme dohnat ten čas, o kterém si potřebujeme zpětně popovídat. A smějeme se a radujeme ze života!
6 komentářů u „(Ne)malé radosti #10“
nadherne, prestastne radosti 🙂 je uzasne uvedomovat si vdacnost za kazdu radost, co zivot prinasa…ked som mrzuta, tiez sa snazim vyratavat si veci, za ktore mozem byt vdacna a castokrat sa az hanbim, ze som sa vôbec chcela stazovat…*niezeby som aj tak nebola frflos xDDD
šalinkarta…ako dlho som to nepocula xD naposledy v Brne pred troma rokmi, ked kamoska hovorila o šaline xD trochu mi trvalo, kym som prisla na to, co tym mysli xD… vôbec mi nenapada ako inak by sa vôbec dala nazvat nasa električenka.
Všichni jsme frfloši 😉 Ale s těmi radostmi je všechno veselejší.
Ach, tramvajenka 🙂 Nebo čtvrtletník, ale to nějak neodpovídá 😀 Nedávno jsem si opravdu položila otázku, zda šalinkarta je, nebo není spisovně (šalina totiž nepoužívám).
My říkáme šalinkartě měsíčník (i když je třeba na 3 měsíce:-D) – asi prostě zkratka z měsíčního kuponu/jízdenky 🙂 A vždy, když si jej jdu koupit v Brně, tak mi prostě šalinkarta nejde přes pusu:)
Jinak i/y jsem si všímala a mátlo mě to, říkala jsem si, jestli je to chyba nebo záměr…:)
Ke zkoušce gratuluji!!:)
Šalinkarta je tak zažitý název, že by mi taky dělalo problém, jak si o něj říct v jiném městě. Ale protože jezdím spíš autobusem než šalinou, není problém si zažádat prostě o měsíční jízdenku :D.
I když ta měsíční může platit i na šaliny, v rámci integrované dopravy.
Berry, mám radost, že vidíš svět tak hezky, i když jsou v něm krušné chvíle. Ale dovedeš si vytáhnout ty drobné radosti života, chvilky s lidmi, které máš ráda, procházky, pečení a ochutnávání, hraní si a tvoření.
Taky gratuluji ke složené zkoušce! Jestli si ji někdo zasloužil, tak jsi to ty.
Hezké svátky, zlatíčko!
nadherne, prestastne radosti 🙂 je uzasne uvedomovat si vdacnost za kazdu radost, co zivot prinasa…ked som mrzuta, tiez sa snazim vyratavat si veci, za ktore mozem byt vdacna a castokrat sa az hanbim, ze som sa vôbec chcela stazovat…*niezeby som aj tak nebola frflos xDDD
šalinkarta…ako dlho som to nepocula xD naposledy v Brne pred troma rokmi, ked kamoska hovorila o šaline xD trochu mi trvalo, kym som prisla na to, co tym mysli xD… vôbec mi nenapada ako inak by sa vôbec dala nazvat nasa električenka.
Všichni jsme frfloši 😉 Ale s těmi radostmi je všechno veselejší.
Ach, tramvajenka 🙂 Nebo čtvrtletník, ale to nějak neodpovídá 😀 Nedávno jsem si opravdu položila otázku, zda šalinkarta je, nebo není spisovně (šalina totiž nepoužívám).
My říkáme šalinkartě měsíčník (i když je třeba na 3 měsíce:-D) – asi prostě zkratka z měsíčního kuponu/jízdenky 🙂 A vždy, když si jej jdu koupit v Brně, tak mi prostě šalinkarta nejde přes pusu:)
Jinak i/y jsem si všímala a mátlo mě to, říkala jsem si, jestli je to chyba nebo záměr…:)
Ke zkoušce gratuluji!!:)
Šalinkarta je tak zažitý název, že by mi taky dělalo problém, jak si o něj říct v jiném městě. Ale protože jezdím spíš autobusem než šalinou, není problém si zažádat prostě o měsíční jízdenku :D.
I když ta měsíční může platit i na šaliny, v rámci integrované dopravy.
Berry, mám radost, že vidíš svět tak hezky, i když jsou v něm krušné chvíle. Ale dovedeš si vytáhnout ty drobné radosti života, chvilky s lidmi, které máš ráda, procházky, pečení a ochutnávání, hraní si a tvoření.
Taky gratuluji ke složené zkoušce! Jestli si ji někdo zasloužil, tak jsi to ty.
Hezké svátky, zlatíčko!
Melly: No právě, a přijde mi to matoucí 😀 Mě šalina nejde, ale šalinkarta jo – legrační. Záměr, jedině záměr 😉 Děkuji!
Van Vendy: To je legrace, jak jsme započaly diskuzi pouhou šalinkartou 😀 Moc děkuji Vendy – i tobě krásné dny přeji!
Tak! Šalinkarta je správně: předplatní jízdenka veřejné hromadné dopravy 🙂