Prázdniny 2015 – rodinná dovolená aneb Kam s vozíčkem

Jak jsem zmiňovala, rodinná dovolená nám začala NG festem – z něj jsem zvlášť popsala Pavla Helana, který mě velmi nadchl. Pak jsme trávili čas na výletech a na Šumavě – ale vše je protkáno jedním prvkem. Mohli jsme tam, kam se dostane vozíček. Zmiňovala jsem, že maminka měla ošklivý úraz kotníku a nemohla chodit. Dovolenou jsme v jiný termín mít nemohli – a tak jsme vypůjčili vozíček a dovolenou přizpůsobili tak, abychom maminku do končin mohli tlačit. Protože není úplně jednoduché takové oblasti najít, chci se o ně podělit.

Na NG festu jsme maminku nechali dívat se na program a odběhli si na rozhlednu, která je už vlastně na hranicích a spadá pod Myjavu. Je to taková rozhledna v dolině, takže výhled je do kopců. Ale kouzlo má. Jen ji nechali chátrat.

prazdniny2015-rodinnadovolena1

Jihlavská zoo – vchod pro vozíček, u žiraf zvedací plošina (žel, v té době porouchaná). Všude je jinak asfalt nebo kamínková cesta, po které se jede s vozíčkem relativně pohodlně. Trasy jsou vyznačené v mapce i se schodišti, kopec je malý. Celá zahrada je spíše menší, ale roztomilá. Některé úseky mají překrásně udělané – rozdělené tradičně na kontinenty s netradičními prvky. Japonská relaxační zahrada, himalájský pomník a tibetské vlaječky, babiččin dvorek se slepicemi, australská farma (zvířata se nastěhovala do původního zařízení). Zahrada poskytuje plno zákoutí, aby si člověk připadal sám a mohl obdivovat zvířata ve výběhu. Je zde i pár ekologických stanovišť, možnost porovnat svůj skok se skoky zvířaty. Tatínek nám koupil roztomilé plyšáky, kteří vypadají jako živí. Stihli jsme také komentované krmení u tuleňů s velmi výborným komentářem. Jak známo, dálnice je stále rozkopána. A tak jsme v čekání na dálnici stihli v rámci „Pějme písně dokola, okolo stolalalaá, pějmě písně dokolá, okolo stolalala. Pějme píseň krásně, kdopak nám ji začne?“ přezpívat všechno, co jsme znali, zapomněli a tatínek nás dokonce naučil skvost, který se dědí po generacích.

prazdniny2015-rodinnadovolena2

Vy na cestách lesem nepotkáváte běžně srny?

Území Moravského krasu – kolo Holštejn, osada Marianín, Lipovec, Holštejn. To byl plán. Marianín byl rozkopaný a vozík jsme přes něj nemohli dostat. A tak jsme museli až do Holštejna zpět po silnici mezi auty. To byla ta nepříjemná část. Ale ta předchozí v lese byla velmi příjemná. Začáteční kopec byl teda docela hrozný. Pak už byla relativní rovina, celé asfalt, takže s vozíkem pohodlné. V lese ticho, plané třešně, vypálené ostružiny a třezalka. U Marianínu obilí. V Holštejnu nás tatínek odměnil obědem – výborně tam vaří! Ryba na bylinkách a másle nezklamala. Trasa asi 13 km, počáteční převýšení nepříjemné, hodně cesty mezi auty, ale cesta do Marianína neskutečně nádherná.

prazdniny2015-rodinnadovolena3

Luhačovice – to už byly ty neskutečně horké dny, kdy asfalt pálil do noh. A ten k vozíku potřebujete. Nepříjemné. Na kolonádu vede rampa (kolonáda teda byla opět rozkopaná, to je takový hit celého léta, takže jsme museli prvně půl Luhačovic obejít, abychom se k ní dostali), napájeli jsme se Vincentkou, k přehradě je pohodlná rovinka po asfaltu. Výborná točená zmrzlina. Na kolonádě obrovské množství levandule s ještě větším množstvím čmeláků a motýlů. Nákup oplatků. A frgálu. Prostě lázně.

prazdniny2015-rodinnadovolena4

Nedařilo se mi to vyfotit tak, aby bylo více čmeláků ostrých naráz. Ale byl to přímo hučící úl s motýly.

prazdniny2015-rodinnadovolena5

Pramen Doktora Štastného – který miluje (m)Lékárník (taky jsme mu láhev dovezli na lepší státnicové učení).

Zoo Lešná – nejkrásnější zoo u nás asi. Každé zvíře má obrovský výběh. Závěrečný kopec k bráně byl teda neskutečný (možnost využít vláček), ale jinak příjemné asfaltové cesty pro vozík i do výběhů. Třeba mezi klokany. Albína ze dvou kroků jsem se dokonce bála. Možnost pohladit si rejnoky – to nadchlo J. – mě to připadalo jako slizké houby. Ale jsou naučení a pod ruku vám lezou skoro sami. Supů a vlka jsem se bála – výběh je otevřený, ale není oddělený obrovským plotem, pouze příkopem a malým plotem. Slony jsme dokonce viděli vykonávat potřebu, medvědy a pandu červenou zase schovávat se. Netradiční zajímavostí byla motýlí louka. Celý den byl skoro málo. A to dostavují další expozici.

prazdniny2015-rodinnadovolena6Sloupsko-šošůvská jeskyně – objednali jsme si vozíčkovou trasu. Je kratší než klasická, ale měli jsme výtečného průvodce. A jeli jsme se v tom vedru zchladit. Příjemné. Potom jsme autem přejeli na rozhlednu Veselici spadající pod úřad Vavřinec. Maminku jsme nechali dívat se na okolí, my vyšli nahoru a byla krásná viditelnost široko daleko. Já mezi tím vším onemocněla. Přišla jsem o hlas, a když se mi rozjel i zánět spojivek, vydali jsme se na Šumavu. A ta nás dostala a okouzlila snad nejvíc.

Lesní stezka korunami stromů u Lipna – my si dali hodně do těla a nahoru šli po svých. Vede tam asfaltka. Není to tak hrozná cesta. Ale tlačte si tam vozík… Na druhou stranu, kdybychom netlačili, nevidíme ty skvosty okolo. Každopádně, je možnost využít lanovku. Samotná stezka korunami je bezbariérová, dokonce do posledního patra opět funguje plošina, kterou personál ochotně nabízí a ovládá. A výhled stojí za to, všude jsou totiž louky a lesy, ne města. Všude po cestičce jsou naučné cedule o stromech, zvířatech, adrenalinová stanoviště pro děti a kvízové otázky o stavbě stezky. Dolů je možnost sjet tobogánem, ale my vyšli stejnou cestou. Dole u parkoviště je bobová dráha – mezi korýtky se pasou ovce a je to pěkný zážitek, když nad Lipnem zapadá slunce.

prazdniny2015-rodinnadovolena7

Schwarzenberský kanál – trasa asi 8 km, sypaná kamínky, rovina – pohodlné pro vozík. Je ale zároveň cyklostezkou. Parkoviště 3 Jelení vrchy je placené, nehlídané. Tatínek mi cestou koupil kilo borůvek, protože jsem o nich básnila. Já je spořádala sama a bylo mi blaze. Cesta vede okolo kanálu, příroda je nádherná, v kanálu se leskne písek a všude jsou výkladové cedule, pod parkovištěm malé muzeum o historickém fungování kanálu, vstup zdarma. V lese se dokonce za ohradníkem pásly krávy. V Kubové Huti jsme si dali borůvkové lívance a knedlíky.

prazdniny2015-rodinnadovolena8

Dobrá – nehlídané parkoviště, ale zdarma. Okruh asi 15 km přes Černý kříž a Stožec. Domy v dobré jsou historické a moc krásné, všude za nimi mokřiny a prérie. A když jí projíždí vlak, překrásné. Úsek asi 0,5 km přes most (přes Studenou Vltavu) k Černému kříži není pro vozík vhodný – přenášeli jsme přes kořeny a terén pro pěší, ale je to zvládnutelné. Zbytek trasy už byl pohodlný, poslední asi 2 km z kopce, jinak rovina. Mezi Černým Křížem a Stožcem je bez vozíku možnost odbočit na lesní stezku asi 2km s hrami a výukou pro děti. Ve Stožci je pěkné turistické centrum s vycpaným sobem a dřevěnými výkladovými tabulemi. V autě posloucháme Hurvínka, na večeři jsem měla pečeného pstruha. To byla dobrota.

prazdniny2015-rodinnadovolena9

Úsek před mostem, kde jsme vozík drkocali a přenášeli. A já šla bosá. Kdo by takové travičce odolal!

Antýgl – říčka Vydra – 6 km z kopce. Celá cesta z kopce po kamínkové cestě – zde je zákaz kol, ale vozíčky jsou povolené. V Antýglu je placené, opět nehlídané, parkoviště. Nevýhodou je, že po dokončení trasy musí řidič zpět pro auto buď stejnou cestou, tedy do kopce, nebo počkat na autobus, který k Antýglu vyjede. Je zde 1. zóna – padané stromy se tak nechají, všude krásné výkladové tabule, řeka se proměňuje. V půlce cesty je hospoda a výběh Vydrýska.

prazdniny2015-rodinnadovolena10

Vchynicko-Tetovský kanál – 6 km (3 a zpět) k dřevěnému mostu po rovině, zprvu asfaltka, potom jemné kamínky. Neplacené parkoviště, turistické centrum – ale moc neuměli poradit, kudy ke kanálu. Na této cestě není tolik cyklistů. Příroda vypadá trochu jinak. A v jednom místě je průhled na počátek cesty okolo Vydry. Dřevěný most je raritou, zde je už turistů hromada a začíná zde říčka Vydra. K večeři jsme měli pečené kuřátko.

prazdniny2015-rodinnadovolena11

Prameny Vltavy – parkoviště na náměstí Kvildy, placené a hlídané. 1. zóna NP, ale všude je napadeno kůrovcem. Kopec je mírný, celou dobu asfaltka (teda prvně dva skoky, potom pohoda), 13 km. Všude okolo cesty překrásný mech, borůvky a dokonce brusinky! Dokonce je zde vidět nezarostlý pás po oplocení za dob před revolucí. A v některých místech dokonce zbytky signálního drátu. V Kvildě je nejhezčí turistické centrum, bezbariérové, šuplíčky s přírodninami, PC tabule pro děti a nejochotnější paní.

prazdniny2015-rodinnadovolena12

Zmiňovaný pás po plotu, který stále nezarostl.

Jezerní slať – parkoviště zdarma, trasa po kamíncích a rovině asi 200 m. Zde se nachází živý herbář na dřevěných cedulkách. A také rozhledna s výhledem na rašeliniště a hory – zde se vozík nedostane.

prazdniny2015-rodinnadovolena13

Byli jsme ubytování v Šimanově ve středisku Koky – vlastní ho pan šefkuchař, který obsluhoval anglickou královnu a byl prezidentským kuchařem. Je tam čisto, milo, výborně vaří, klid a ticho. Pokud byste chtěli trochu Šumavy nasát, doporučuji seriál Modrava, kde je příroda krásně zachycována a ta detektivní zápletka je tam taky koukatelná mile.

Zpátky jsme to vzali přes Třeboň, kde byla teta v lázních, obešli společně kousíček Světa (teta ho pár dnů předtím obešla celý a říkala, že neví, co jiní s těmi 80 dny mají) a je v něm neskutečné množství kaprů. Jsem v životě neviděla, aby se voda s nimi vařila tolik. S vozíčkem rovinka, pohodlný park.

prazdniny2015-rodinnadovolena14

Výhled z lesní stezky korunami stromů.

Pokud byste se chtěli interaktivně pokochat vším, co jsem popisovala, máte možnost – rozhodně doporučuji panoramata! (nechci se chlubit, ale myslím, že tam mám pár povedených fotek motýlků na kvítkách, které se mi sem nevlezly 😉 )

Příspěvek byl publikován v rubrice Povídky, příběhy... a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Prázdniny 2015 – rodinná dovolená aneb Kam s vozíčkem

  1. vyzera to dobre, hoci ja nie som turovy typ xD…pre mna je priroda velmi krasny prvok, ale som ten clovek, co sedi s kafe z termosky niekde na kopci a kocha sa vyhladom xD … na turach som dost otravna xD… musela to byt zaujimava skusenost, ked ste mali clena rodiny takto trosku indisponovaneho, asi to ma jednu vyhodu – ze ste urobili krasny prehlad pre cloveka, ktory by sa chcel niekam vybrat na vozicku, vie ake ma kde podmienky 🙂 vyzerate byt pohodovka rodinka 😉

    • Bylo to něco překrásného. Já právě túry, a ještě i puťáky, miluju. A výhledy, panoramata, kochání – co je lepšího? 😉
      Na tu Šumavu jsme našli brožurku přímo pro vozíčkáře, ale i tak občas informace o parkovišti chyběly a některé věci jsme si maličko upravili 😉 Moc jsme si to užili i přes tuto indispozici.

  2. To musela být strašně fajn rodinná dovolená a je super, jak jste si i s tím vozíčkem poradili:) Myslím, že dneska se už na mnoha místech snaží o bezbariérový přístup:) Jinak fotky jsou krásné, budeš si nějaké i vyvolávat?:) Jo a 175. fotka (zvláštní jelen:D) v tom zoneramatu – co to je, jak to vzniklo?:)

    • To jo, ten přístup je mnohdy bezvadný.
      Určitě bych ráda, ale neumím se rozhodovat, líbí se mi jich moc 😉
      Jelen je z turistického (informačního) centra z Kvildy. Fungovala tam taková videoprojekce na zeď, kde se střídal pochodující jelen a ptáci a když si tam prošla, pod nohama byla projekce, že rozhrnuješ borůvčí podle tvého pohybu. Pro děti potom soutěž ve správném kácení stromu, různé projekce malované o růstu lesa ve stovkách let. Opravdu, podívaná na pár hodin, moc krásná.

  3. Pingback: Prázdniny 2016 – rodinná dovolená I – Novohradské hory | Berry

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.