Ba-rev-ný je svět

… a dál si nemůžu vzpomenout, jak ta písnička slovně pokračuje, i když melodii tuším.
Krása života je v maličkostech a pastelkách. Umění se smát a skákat, i když srdce trpí hloupostmi. A tropí je. Jako Eva (ten film jsem taky neviděla), když poprvé okusila ovoce.
Anton Pavlovič Čechov v mém kalendáři příští týden tvrdí: “Doufám, že budu studentem až do konce života”. Já doufám, že mé nakrémované boty a barevný sešit mi pomohou to nedodržet, ale chci se učit celý život smát a mít ráda.
Nepotřebuji do života růžové brýle, někdy je potřeba zamíchat i černou do bílé, ale nepotřebuji sluneční… Já totiž ráda jsem – a někdy u toho vyju v tónech f2, že proudnice jsou kružnice kolmé na vektor rychlosti toku kapaliny. A tak si zobrazme život, jak je – barevný a mohutný…

ba-rev-ny je svet

6 komentářů u „Ba-rev-ný je svět

  1. Na tuhle písničku jsem si vzpomněla právě včera. A je vážně úžasná, ale současně mě napadá – napsal by ji i dnes? Nebo by ji napsal navzdory tomu, co se děje dnes?
    Asi bychom neměli zapomínat, že svět není jen nutné zlo. I když, neuměla bych se usmívat ve chvíli, kdy se cítím mizerně. Když se mi chce brečet, brečím, nebo mám co dělat, abych se ovládla, na nějaké úsměvy mi nezbývá sil… a jestli to někdo dokáže, usmívat se, i když mu je přetěžko, má můj nejhlubší obdiv.
    Ale když ta mizerná udusající chvilka zmizí, je znovu krásně na světě.
    Ta vektorová proudnicová hláška mě dostala. To je skutečně definice, nebo nějaká tvá osobní definice?

    • A kdo ji nazpíval? Podle toho, jak o ní mluvíš, mluvíme o dvou různých 😀
      Aby to vyznělo správně – myslím si, že by se člověk neměl úplně přetvařovat a smát se, i když zrovna truchlí, naopak, v životě by mělo být místo pro pláč. Ale je čas se smát i čas plakat, a tak by to nemělo být vyhraněno na ani jednu stranu, neměli bychom upadat to chmur a nechat se jimi polapit, ale naopak být ochotni se smát, když je čemu 😉
      T. Tyc, Teoretická mechanika (poznámky k přednáškám) – str. 42: Jiný příklad je proudění ideálního víru, kdy proudnice tvoří kružnice kolmé na osu víru (vírovou čáru), kterou ztotožníme s osou z, jejich středy leží na vírové čáře. Velikost rychlosti je nepřímo úměrná vzdálenosti od osy…
      (takže ano, je to víceméně skutečná definice tak, abych si ji zapamatovala, protože na str. 37 se dočteme, že proudnice je křivka, tečna, k níž v libovolném jejím bodě určuje směr rychlosti proudění tekutiny ve zvoleném okamžiku – tolik k malé exkurzi teoretické fyziky :-))

        • Zajímavé to je velmi 🙂
          Už vím, jakou myslíš – je taky krásná. Já myslela jednu dětskou českou, máme ji někde doma na kazetě do magneťáku (takové ty pásky, které jsem sjížděla jako malá stále dokola).

  2. Já pro změnu vyju při pouhém pohledu na vzorce, výpočty a odborné definice, pojem teoretická mechanika ve mně vyvolává posvátnou hrůzu a husinu. 😀 Proto smekám v hlubokém obdivu. 🙂

Napsat komentář: Van Vendy Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.