Příběh pro děti 9

Vánoční se vším všudy.
Blížila se zima, stále častěji se objevovaly sněhové vločky na zmrzlých větvích a na jedné takové větvi seděly dvě sýkorky. Pořád si něco štěbetaly, až jsem se zaposlouchala do jejich rozhovoru:

“Víš, co teď budou lidé slavit?”, ptala se zvědavě jedna. “Něco slavit musí – pořád chodí do obchodů, všude jsou takové ty barevné reklamy, spěchají s plnými taškami a všude hraje hlasitá hudba a všechno se třpytí.”

“Ahá, ty myslíš Vánoce,” odpověděla záhy druhá, když pochopila otázku.

“Vánoce. Co to jsou Vánoce? Čím jsou tak zvláštní, že je lidé slaví?”

“No, říkají, že je to období, kdy se narodil Ježíš, a tímto si to připomínají – zpívají písně o jeho narození, říkají tomu koledy, jí slavnostní jídla, pečou takové malé zákusky, cukroví myslím, a hlavně si dávají mnoho dárků pod nazdobeným stromečkem. Říkají, že jim ty dárky přinesl právě narozený Ježíšek.”

“No počkej, tomu nerozumím. Oni slaví Ježíšovy narozeniny tím, že dostanou dárky od mimina? Není to trochu zvláštní? Neměli by naopak jemu donést dárek?”

“Je to zamotanější, než si myslíš,” říká s povzdechem větší sýkorka a já ještě více napínám uši, aby mi žádné slůvko neuniklo. “Oni vlastně říkají, že slaví Ježíšovy narozeniny, ale nějak na to zapomněli a vlastně hodně z nich ani nevěří, že se Ježíš narodil. A hlavně už většina zapomněla, že se narodil, žil tady, ale teď je v nebi se svým Otcem, Pánem Bohem.”

“Počkej, takže to není nějaké kouzelné miminko, co by jim vyčarovalo dárky?” ptala se zvědavě menší sýkorka.

“Ne, moc tomu nerozumím, ale slyšela jsem, že žije v nebi s Bohem a hlídají každého živého tvora – abychom měli co jíst, aby rostliny rostly, lidé se měli dobře a tak.”

“Ale to přece znamená, že Ježíš dává lidem plno takových dárků, ne? Když je hlídá, aby se měli dobře, tak jim asi dopřává plno věcí, co?”

“Správně, jsem ráda, že jsi na to tak rychle přišla,” říká zase ta starší sýkorka.

“Takže pokud by to chtěli lidé vzít za ten správný konec, měli by děkovat za ty dárky, které dostávají každý den od Ježíše?”

“Asi ano. Ještě jsem někde slyšela, že pokud by mu chtěli dát dárek k těm narozeninám, tak využívat právě ty dary od něj. Ale tomu už moc nerozumím.”

“Jé, ale to zase já ano – pokud to platí i pro nás, tak bych se měla dělit o svá nasbíraná semínka s druhými. A vlastně, já mohu zpívat, to taky neumí všichni ptáčci, tak mohu zpívat k radosti všech ostatních.”

Dál jsem už rozhovor neposlouchala, protože mě začaly studit ruce a nohy a já utíkala do tepla. Když jsem pak nad tím ale znovu přemýšlela, napadlo mě, že bych mohla teda udělat speciální vánoční dárek – napsat, za co jsem Ježíši vděčná. Připojíte se?

Příspěvek byl publikován v rubrice Dětský oddíl a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u „Příběh pro děti 9

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.