Zápisky z Prahy

Když jsem u té mé bývalé maturity a vzpomínky na dobré časy – jediný opravdu výlet a zároveň nejbolestivější uvědomění blížícího se konce s dvěma nejbáječnějšími vyučujícími – reportáž psaná po výletu do Prahy.

V úterý 16. 10. 2012 jsme se vydali na čtyřdenní dobrodružství vlakem – směr Praha. Po zdárném příjezdu do matičky Prahy, překonání první jízdy metrem a najití našeho hotelu, jsme se mohli v klidu ubytovat a vydat se poznávat více či méně tajemná zákoutí hlavního města. Ve zbytku dne jsme absolvovali prohlídku Židovského muzea – vlastně celé čtvrti. Několik různých synagog a starý hřbitov s příjemným průvodcem, který svou lásku ke Kafkovi přenesl i na nás (což se projevilo v dalších dnech), to vše nás příjemně unavilo a uchození jsme se přes Staroměstské náměstí vydali na hotel nabírat síly do dalších dnů.

zapiskyzPrahy

Ve středu jsme se vydali procházkou na nový židovský hřbitov zhlédnout hrob F. Kafky. Poté jsme pokračovali na vyhlídku Prahy a okolo Černínského paláce na návštěvu Lorety. Zde jsme opět absolvovali velice podrobný výklad a aby se nám vše v hlavě mohlo rozležet, pokračovali jsme procházkou k Hradu. Měli jsme štěstí – mohli jsme velice zblízka vidět střídání velvyslanců ze dvou států, kteří přinášeli své jmenovací listiny panu prezidentovi. Přestože jsme se kvůli toho nemohli podívat na nádvoří Hradu, alespoň jsme mohli pozorovat ceremonie vojáků, což bylo možná ještě zajímavější. Po tomto mimořádném zdržení jsme prozkoumali velmi důkladně zahrady Hradu (nemohli si nepovšimnout sekačky, která vypadala jako robotický minivysavač) a okolo okna defenestrace se vydali cestou i necestou na Vítkov (mimochodem autorem sochy Žižky je opět Kafka, ale ne spisovatel). Po zdárném výšlapu a vydýchání jsme se mohli pokochat důkladným panoramatem přímo z památníku a prohlédnout si výstavu novodobých dějin včetně různých videonahrávek. Následně jsme se vydali zkrášlovat před večerem – čekalo nás divadlo Na Vinohradech s hrou Jistě, pane ministře. Hra také vtipně obsahovala několik narážek z politiky staré pár dnů i let.

zapiskyzPrahy3

Další den jsme se vydali opět na hřbitov, tentokrát Vyšehrad, kde jsme prozkoumali, kolik slavných osobností zde spočinulo na konci své cesty. Následně jsme se vydali okolo domu, kde B. Němcová dopsala babičku, k Emauzům. Právě tu začínala mše, a tak jsme toho využili a poslechli si úvodní zpěvy. Následně jsme se odebrali k památníku Heydrichiády s důkladným výkladem. Mohli jsme prozkoumat kryptu i pravoslavný kostel a dozvědět se podrobnosti o atentátu. Pokračovali jsme k Betlémské kapli a někteří se vydali na přednášku právě o atentátu na Heydricha – krom potěžkání stejného typu zbraně, se kterou střílel Gabčík, jsme se i dozvěděli, že nic není, jak se zdá. A tak jsme se zmatení vydali do divadla Karlín na muzikál Jesus Christ Superstar, kde nás čekalo mírné zklamání v podobě špatného ozvučení.

zapiskyzPrahy4

A čekal nás poslední den. Po sbalení a už mírně uvyklí metru (na kterém se nám připomenul Kafka – spíše hlavní postava z Proměny – jméno Řehoř na dveřích) jsme si uschovali zavazadla a vydali se do Valdštejnského paláce – sídla Senátu. Když jsme si vyzkoušeli sedačky přímo v sále, nakoukli do talířů senátorů a pokochali se zdejší výstavou obrazů, čekala nás závěrečná procházka k Palachovu památníku na Václavském náměstí a pomalý návrat do Brna. Užili jsme si ještě bojovku ve vlaku – hledej prázdný vagón aneb Do kolika vagónů se může třída rozmístit.

zapiskyzPrahy5

(tento památník jsem našla druhý večer v Praze – sháněly jsme se spolužačkou něco k večeři v podpatcích po divadle a já o to ve tmě zakopla – až po bližším prozkoumání, co zavadilo o mou nohu, jsem zjistila, že památník)

Celý výlet byl v příjemném duchu, jen nás mrzí, že nám nevyšla návštěva Černínského paláce, protože ministerstvo mělo naléhavou spoustu práce. A tak – Kafkovi zdar!

zapiskyzPrahy2

Více fotek z výletu zde (ale bez mých krásných spolužáků).

13 komentářů u „Zápisky z Prahy

  1. Pěkná reportáž z výletu do Prahy, alespoň je na co vzpomínat. Snad se daří dobře i dva roky po maturitě a místo krásných spolužáků jsi potkala jiné krásné lidi. To bych ti moc přála. 🙂

    • Děkuji 🙂 Vicemeně se daří, ale s lidmi je to horší, na vysoké se už mnohem rychleji střídají a není tam pevné zázemí 🙁

  2. Krásně fotky… měli jste štěstí, protože od začátku listopadu jsou zahrady už zavřené. U Kafkova hrobu jsem taky byl… a teď jsi ty hlavni místa poznala a zbývá aby ses sem vypravila sama… a zavítala na ta pro turisty neznámá a taky zajímavá a krásná.

  3. Myslím, že i bez prohlídky Černínského paláce jste toho měli na programu hafo. Tedy, hodně… 🙂 Viděli jste toho spoustu a ještě k tomu nádherný muzikál a prima hru (chtěla bych si jednou sjet celý seriál naráz). A měli jste, zdá se, i hezky.
    Máš teď pěkné vzpomínky, krásné fotky. Zaujal mě ten památník, o který jsi zakopla – opravdu netypické řešení.

    • Jojo, vyučující si dělali legraci, že máme sice zákaz alkoholu na školní akci, ale děcka byly tak unavené, že první den ani pít jít nechtěly, pak už to bylo jiné 😀
      Ten památník je tam řešen velmi, velmi zajímavě. Asi je to příhodné k té události, ale v noci na podpatcích je to děsivé zjištění 😀

  4. Některé zahrady jsou otevřené celý rok, ale například ty u Hradčan včetně Královské u Belvederu, nebo Valdštejnské jsou přes zimu uzavřené.
    Třeba zajímavá je Divoká Šárka, Prokopské údolí… ono je toho hodně. Dnes jsem byl v Bohnicích… ne jako chovanec v blázinci, ale na procházce.
    Moje kamarádka zase studuje v Brně a tak zase já se tam nevyznám… 😀

    • Aha, já se lekla, že už tam není vůbec přístup 🙂
      V Bohnicích jsem byla jako děcko s tatínkem, vezli jsme jeho kamaráda, který dělal porotce na dětské soutěži (heh, jeli ještě dva jejich kamarádi, ptali jsme se na cestu do Bohnic a když nám paní řekla a auto se rozjíždělo, jeden vydal takový hlasitý skřek, aby paní byla utvrzena, že jedeme dobře a auto bylo mrtvé smíchy :D)
      Brno, jak říká Vendy – s babičkou máme od malička tradici, že chodíme na procházky do neznáma, a pak vždycky vylezeme někde, kde to známe 🙂

  5. P.S. zajímavé, teď se mi komentář zveřejnil hned. Nechápu myšlenkové pochody některých serverů… ale jsem ráda, že už je všechno v normálu! Hezký den, Berry… 🙂

    • 😀 Vsadím se, že naše sekačka se tvé definici vymyká – je na ruční pohon, ledaže ten, kdo ji ovládá se na chvíli stane robotem a vlastně je naše rodina tak chytrá, že všichni máme kybermozky :-p

Napsat komentář: Berry Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.