Hostina u Trimalchiona (Satirikon)

Název knihy: Hostina u Trimalchiona (Satirikon)
Autor: Petronius
Ilustrace:
Nakladatelství: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n. p.
Rok vydání: 1959, Praha

Obsah: Skupinka mužů se uchýlí na hostinu k muži jménem Trimalchio. Během hodování se stane spousta zajímavých věcí, už na začátku během lázně a různých her i při samotném jídle. Trimalchio je popisován jako velice sebevědomý, pyšný a tak bohatý, že ani neví, co všechno je jeho. Při sebemenší příležitosti se chlubí nějakým svým majetkem, šikovností a vyžaduje obdiv. V rozhovorech účastníci probírají různé věci, povídají historky, vtipy, příhody, ale nakonec vždy skončí u Trimalchia. Při podávání jídla často kuchař předvede nějaký zábavný kousek, čímž to zpestří. Například je donesen tác, na kterém jsou jídla podle znamení zvěrokruhu. Lidé hodují celou noc, jsou pořádně opilí a až k ránu, když zakokrhá kohout, se skupince podaří uprchnout. Protože to už na hostině nemohou dále vydržet díky různým trapným chvílím a vtipům.
Úryvek: „To je Trimalchionova choť, jmenuje se Fortunata a měří peníze na měřice. A tuhle nedávno, co byla? S odpuštěním, pes by od ní nebyl vzal kůrky. Dnes vyrostla bůhví proč a zač do nebe a je Trimalchionovou pravou rukou. Dokonce kdyby řekla v pravé poledne, že je tma, uvěří jí. On sám ani neví, co má; tak je zazobanej. Střízlivá je, opatrná, ví si všude rady – holka ze zlata – ,ale má zlý jazyk, štěbetavá straka. Ta dobře ví, koho má mít ráda. Trimalchio sám má polí, kam ani oko nedohlédne a peněz jako želez. U něho ve vrátnici leží více stříbra než má někdo statků. A což, zatra, z otroků, na mou duši, snad sotva desetina zná svého pána? Ale on ty lajdácké kluky také dovede všechny držet zkrátka.“
Hodnocení: Tato kniha mě dost zaujala hlavně tím, jak se vyjadřuje bez obalu. Jako kdyby to někdo napsal a nezcenzuroval. Časté nadávky, přirovnání, ale občas se vyskytne i zajímavá úvaha. Z knihy jde vycítit i nenávist k Řekům, která tam je párkrát popsaná. Kniha by se dala nazvat „antickým bulvárem“.

Příspěvek byl publikován v rubrice Čtenářský deník a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Hostina u Trimalchiona (Satirikon)

  1. Tohle bych si docela ráda přečetla. Petronius byl známý jako Soudce krásy, zřejmě měl dobré oko pro umění a urážel ho nevkus. Dnes by taky měl co říct, při pohledu na namyšlené zbohatlíky. Tak mě napadá, co by kritizoval dnes?

  2. Tohle by nemusela být špatná četba, ten úryvek je velmi čtivý. Sice moc nemám ráda, když autor vyjadřuje své soukromé antipatie, pak mě třeba napadají argumenty proti a vím, že s tím autorem o tom nemohu podiskutovat. Ale nevadí, čtivé se mi to zdá dost.

  3. Vendy: Třeba korupci? 😉

    Mniška: Je to velmi čtivé na to, jak je to staré. Překvapila mě opravdu bezcenzurnost :-). Donesla mi to kdysi kamarádka, když jsme museli povinně přečíst něco z antické literatury, že se to dobře čte, a měla pravdu :-).

  4. Tohle sice moc není kniha pro mě, ale vypadá to lákavě. Také by mě zajímalo, co by kritizoval dnes a kolik by toho bylo. Líbí se mi knihy s úvahami, i když na takové moc často nenarážím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.