Historie Svorné sedmy

Název knihy: Historie Svorné sedmy
Autor: Jaroslav Foglar
Ilustrace: Břetislav Charwot
Nakladatelství: ATOS, Praha
Rok vydání: 1990

Obsah: Skupina dětí z domu „U grošáku“ tropí lumpačiny, až domovníkovi a některým sousedům dojde trpělivost a děti se mohou pohybovat jen tiše po domě a hlavně se nesmí scházet. Proto se skupinka rozhodne, že se bude scházet na tábořišti za městem, o kterém ví jeden z hochů. Postupem času si tam navozí potřebné věci a pravidelně tam stanují a hrají různé hry. Postaví také kamna, aby tam mohli i přespávat a vybaví si místečko vším, co potřebují. Protože se počet dětí ustálí na sedm, pojmenují se Svorná sedma. Dospělí nevědí, kam děti chodí, jen ví, že se vždy někam vytratí a skupinka si svůj palouk drží jako své tajemství. Pak přijde pár deštivých dnů a skupina neví, jak se dorozumívat, když se nesmí v domě scházet. Proto na základě deště vymyslí, že si postaví a protáhnou do každé potřebné domácnosti telegrafní síť a budou se dorozumívat pomocí Morseovy abecedy. Když se udělá hezky, pokračují ve zvelebování svého paloučku, mimo jiné si postaví v řece koupaliště. Jelikož jsou velice podnikaví, založí si knihu s názvem Deník Svorné sedmy. Před začátkem prázdnin se stane nemilá událost – na palouk dojde muž a oni zjistí, že je to jeho pozemek na kterém chce stavět domek. Chce se s nimi nějak peněžně vyrovnat, ale skupinka radši odchází smutně domů. Když se blíží domů, zahlédnou, že ve sklepě hoří. Zavolají hasiče a požár začnou pomalu hasit. Zdárně se jim podaří se s ohněm díky hasičům vyrovnat. Píše se o nich v novinách, všichni nájemníci domu se jim omluví, že je obviňovali z lumpáren a je jim dovoleno se shromažďovat na dvorku. O jejich činu se doví skautské oddíly a nabídnou jim, aby se stali jejich členy, což skupina nadšeně přijímá.
Úryvek: Nápad z dešťových kapek (20)
Ještě téhož dne večer, kdy paní Skorkovská vyslechla za dveřmi tajemství cesty na Daleký palouk, tak jak ji líčila Martina, zakázali rodiče Pavlovi, aby si vodil do pokojíku své kamarády ze Svorné sedmy.
Marně prosil a sliboval. Nic nebylo naplat. Snad k tomu neoblomnému zákazu přispěla i paní Skorkovská, která přišla Pavlově mamince říci, že „děti kují pikle a že by se jim to mělo zakázat…“
Celý večer přemýšlel Pavel a namáhal se vynalézti něco, jak se dorozumět se všemi členy Svorné sedmy, aniž by se s nimi musel scházet ve svém pokojíku. Také nikde jinde to nebylo možno, když pan Fousek vydal ten přísný zákaz, na kterém pořád ještě trval.
Hodnocení: Kniha se mi líbí, ostatně jako všechna díla od Jaroslava Foglara. Popisuje skautský život malé partičky dětí. Kniha je možná příliš idealistická, ale velice čtivá a jsou v ní obsaženy i dobré nápady na hry.

Příspěvek byl publikován v rubrice Čtenářský deník a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u „Historie Svorné sedmy

  1. Tyto Foglarovy knihy by si měly číst hlavně děti, aby se dozvěděly, že existuje i něco jiného, než zajetí elektroniky. Líbí se mi, že dětem zákaz nebránil v tom, aby se dál stýkaly. A za svou dobrodružnost, setrvačnost a nepomstychtivost se jim obyvatelé oprávněně omluvili a zákaz jim porušili.
    Můžeš tady napsat i pár těch herních nápadů, vím, že ty máš dobrý vkus 🙂

  2. Koukám, že ses pěkně rozjela s těmi čtenářskými deníky. Čteš jako divá 🙂 (přečetla jsem i ty předchozí deníky), samozřejmě Ti to vůbec nemám za zlé, naopak.Tak všechny ty poslední 3 knížky neznám, nečetla jsem je, ale autory znám, musím říct na svou obhajobu. Ta sedmikráska byl velmi smutný příběh, připomíná mi to Slavíka a růži, to také dopadlo tak nějak smutně.
    Tohle vypadá veseleji a taky dobrodružně.
    Tak ať Tě nepřepadá chuť číst!

  3. Elisis: Jojo – brácha to nechtěl číst, ale objevil to v komixové formě a pohltilo ho to :-). Já na tom vyrostla a doufala, že něco takového zažiju – měla jsem štěstí, zažila se vším všudy :-). Knížka je v poličce, ale her je plno, ostatně jako ve všech Foglarových knihách ;-).

    Mniška: To je způsobeno tím, že jsem objevila nepřidané knihy v PC :-). Jinak ano – čtu hodně, ale jsem líná o knihách psát, zabere mi to více času než čtení té knihy :-D. A i teď se mi válí po pokoji plno knih, které mám nachystané k napsání :-D. Já a nečíst, to by mi muselo být opravdu moc zle ;-).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.