Název knihy: Pohádky a povídky
Autor: H. CH. Andersen
Ilustrace: Cyril Bouda
Obsah: Kniha má asi 35 pohádek. Téměř každá pohádka je doprovozena pěknou ilustrací. Nejvíce se mi líbí pohádka Sedmikráska
Sedmikráska
Obsah: Sedmikráska každý den rostla a byla pěkná květinka. Byla pořád šťastná ze sluníčka, tepla a okolí. Jednou k ní přiletěl skřivánek a zazpíval jí. Pak odletěl. Byla moc šťastná a pak se podívala k růžím a pivoňkám, které rostly za plotem. Přicházela k nim dívka s ostrým nožem. Několik jich uřízla a odcházela s nimi domů. Druhý den už neslyšela zpívat skřivánka, protože ho uvěznili v klícce. Náhle uviděla, jak k ní přichází dva chlapci s ostrým nožem – nůž byl stejný jako ten, kterým byly včera uříznuty růže a pivoňky. Lekla se. Chlapci vyřízli kus země okolo i s ní. Zem donesli do klece ke skřivánkovi. Pak odešli. Skřivánek zpíval o svém utrpení a pak si všiml sedmikrásky. Ta mu chtěla pomoct, ale nemohla ani nevěděla jak. Skřivánek měl obrovskou žízeň, ale v kleci nebyla ani kapička vody. Ozobával svěží trávu kolem, ale sedmikrásky se ani nedotkl. Pak si lehl vedle sedmikrásky a umřel. Další den ráno přiběhli chlapci a našli ho mrtvého. Hned ho pochovali a kus země se sedmikráskou vzali a vyhodili ven do prachu. Sedmikráska cítila se skřivánkem, chtěla mu pomoct, ale nikdo si na ni nevzpomněl.
Úryvek: Nastal večer a stále nikdo nepřicházel a nedonesl ubohému skřivánkovi alespoň kapičku vody. Ptáček rozepjal krásná křidélka, křečovitě jimi zaškubal, jeho zpěv přešel v teskné pípání. Hlavička mu klesla vedle sedmikrásky a srdíčko mu puklo steskem a touhou.
Sedmikráska již nemohla jako minulého večera zavřít lístky a spát. Skláněla se churavá a plná žalu k zemi.
Teprve ráno přiběhli chlapci, a když spatřili skřivánka mrtvého, rozplakali se. Prolili pro něho mnoho slz a vykopali mu hezoučký hrob a vyzdobili jej květinovými lístky. Skřivánkovu mrtvolku vložili do krásné červené krabice – měl být královsky pochován, ubohý ptáček! Dokud byl živ a zpíval, zapomněli na něho, nechali ho v kleci mučit se žízní, ale nyní ho zahrnuli nádherou a slzami.
Zato trávu se sedmikráskou vyhodili do prachu na silnici. Nikdo na sedmikrásku ani nepomyslil – na ni, která tolik cítila s ubohým skřivánkem a tak ráda by ho byla potěšila.
Vlastní názor: Pohádka je smutná i se smutným koncem, ale tak to někdy na světě chodí, i když si to nepřipouštíme.
Málem mi ukápla slza. A přitom se tohle děje každý den, je to realita. Dojalo mě, že skřivánek raději zemřel, než aby sezobl krásnou sedmikrásku. Čekala jsem, že dají sedmikrásku na hrob skřivánkovi, aby si vždy při pohledu na ni mohli na skřivánka zavzpomínat …
Elisis: Tenhle referát je zrovna 7 let starý, ale ta povídka se mi pořád líbí, ta její myšlenka je kouzelná. Také jsem čekala podobný konec jako ty…
Andersen a Oscar Wilde mi připadají trochu podobni svým stylem. Jejich pohádky jsou smutné a bez šťastných konců. V lepším případě je konec otevřený…
Tuhle pohádku neznám. Andersenovky mám moc ráda, právě pro tu odlišnost od ostatních pohádek.
Ale i ostatní pohádky mám moc ráda, zase pro tu odlišnost od Andersenových pohádek.
Vlastně, jaké pitvání, mně se líbí všechny!;-)
Ty ses s těmi knížkami nějak rozjela, Berry, ale to je dobře, ráda si počtu názor druhých na něco, co znám…
A musím se dostat k tvé poslední povídce. Pořád nějak nestíhám. Strašné slovo…:-(:-)
Vendy: Tak ono kolem a kolem ani pohádky od bratří Grimmů, což je základ všech známých pohádek, nejsou kdovíjak šťastné, ale už nám to nepřijde; toto bije více do očí. Na názor na povídku se převelice těším :-).