Název knihy: Dopis Kláře
Autor: Valja Stýblová
Nakladatelství: Československý spisovatel Praha
Rok vydání: 1963
Obsah: Hlavní postavou je Viktor, který píše zpověď své manželce Kláře, se kterou jsou manželé 1 rok. Ke psaní ho donutí událost, která se stane u nich v podniku. Zemře jedna zaměstnankyně a její smrt zaviní on. Nezměří koncentrace benzinu a pak vše popírá. Protože je ale dívka v kritickém stavu, začne psát své manželce zpověď, kde se zpovídá ze všech věcí. Jak jí ublížil, nechal svou matku, aby jí křivdila a že kvůli něj musela vše své opustit. Popisuje, jak chce některé věci změnit a přiblížit se zpět své manželce, protože vidí, jak jsou odlišní a on už nechce. Ona si to nikdy nepřečte a protože dívka umře, opustí ho a on ukončuje zpověď s tím, že také musí být sám.
Ukázka: Šel jsem s Elsou a ona se celou cestu hloupě a výstředně smála. Políbil jsem ji vzadu na krk, protože to ode mne očekávala. Nezlob se na mne, víc se opravdu nestalo. Když jsem ji tedy políbil, ucítil jsme z jejích vlasů štiplavě silnou kolínskou. Byl to nehezký pach, vzbuzující představu špatně omyté kůže. Jak se tím od tebe lišila! Ty nikdy voňavku nepoužíváš, máš jenom jednoduché bílé prádlo, z něhož vane vždy slabý, příjemný parfém, směs ordinace a nějakého jemného mýdla.
Vlastní názor: Nevím, jaká byla komunistická doba, ale kniha vypadá, že ji reálně popisuje. Jak se muselo být komunistou tělem i duší, zanedbávat některé předpisy, aby se splnil plán výroby a podobně. Kniha se mi zdá velice psychologická a donutila mě k zamyšlení. Přestože je psaná v jiné době, měla mi co říci. Zároveň nekončí happyendem a celá je spíše smutnějšího charakteru. Ukazuje, jak se jeden člověk zamyslel nad sebou, svými chybami a chce vše změnit. Přestože pozdě.
Tak tohle je opravdu zajímavé. O tomhle dílku jsem neslyšela,, nyní poprvé od Tebe. Celá knížka je tedy pouze zpověď? Jak asi musí být tlustá…ne, že bych se podle toho řídila, když si vybírám vhodné čtení, ale zajímalo mě, jak je ta zpověď obsáhlá. Tímto záznamem ze četnářského deníku jsi mne velmi zaujala
Dopis Kláře jsem četla, stejně tak jako mnoho dalších knížek od této autorky. Mnohem více se mi však líbily “Mne soudila noc”, “Nenávidím a miluji” či “Skalpel, prosím”. Ta poslední kniha byla zfilmována a film je hodně věrný literární předloze. 🙂
Mniška: Moc tlustá není, ale ani tenká jako Kulička nebo Malý princ. V té výpovědi popisuje celý jejich svazek vlastně, takže je to příběh, jen psaný jinou formou.
SignoraA: Maminka také říkala, ale já nějak v knihovně narazila na tuto..:-) Pořád si říkám, že si přečtu i tyto další, ale nějak má přednost starší literatura…