1. Oblíbená kniha z dětství?
Babička, pohádky od Němcové, Erbena, pohádky z promítačky na zeď, Děti z Bullerbynu, Boříkovy lapálie, Lenka a dva kluci, Eliška a táta král, série Kája Mařík, Řídících Márinka třeťačkou, Broučci, …
2. Co právě čteš?
Lolitu od Vladimira Nabokova a Nepřátelé od Maxima Gorkijeho.
3. Máš právě nějakou rezervaci v knihovně?
No, ale na vědeckou literaturu; jinak jsem si chtěla zarezervovat Krysaře od Dyka, ale všechny výtisky (a že jich je přes 20) jsou rozpůjčované.
4. Knižní zlozvyk?
Číst všude, kde to jde i nejde, a po dočtení se odhodlávat jít do knihovny, která je z ruky. A nevnímat okolí.
5. Co máš právě půjčené z knihovny?
Zmíněné dvě rozečtené knihy a pak asi 4 (Pedologie, Sborník těžkých kovů, Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, …). Ještě vlastně Racka od Čechova, kterého jsem zatím nestihla vrátit.
6. Máš čtečku e-knih?
Ne a zatím mě „odpuzuje“.
7. Preferuješ číst jen jednu, anebo vícero knih najednou?
Jednu, ale často čtu dvě rozdílné (jako např. teď – drama a prózu). Podle velikosti kabelky si jednu vezmu nebo ve které jsem napnutější.
8. Změnily se tvé čtenářské návyky od té doby, co jsi začala blogovat?
Myslím, že ani ne. Naopak se více nutím o knihách psát, protože čtenářský deník se už 5 let nevyžaduje.
9. Nejhorší kniha, kterou jsi tento rok přečetla?
Tak letos jsem toho samozřejmě moc nepřečetla, ale loni si také nic neuvědomuju.
10. Oblíbená kniha, kterou si tento rok přečetla?
Drž mě pevně, miluj zlehka aneb Příběhy z tančírny Century od R. Fulghuma, Racek od Čechova, Dopisy Samovi od D. Gottlieba, Revizor od Gogola, … Ale to asi není jen z letoška a loňska, sama nevím.
11. Jak často čteš knihy mimo svého oblíbeného žánru?
Nemám vyloženě oblíbený žánr, i když poslední dobou vedou dramata (k nim čtu po kapitolkách knihy na zamyšlení – Jedno potěšení týdně od Pinknerové, stejně jako Nebiblické příběhy, Slepičí polévka pro duši teenagera, Příběhy pro potěchu duše, …). Jediný žánr, který se mi těžko čte, je scifi a fantasy. Ale Hobit se mi líbil, Pán prstenů mě už tolik nezaujal, nedočetla jsem ho.
12. Čteš někdy tu samou knihu vícekrát?
Když ji potřebuji na rozbor do literatury, ale obvykle se vracím ke knihám, které měly hlubší myšlenku nebo mě rozesmály a už si je moc nevybavuji.
13. Dokážeš číst v autobuse?
Jedno z nejoblíbenějších míst – ale ne moc dlouho, do 30 minut.
14. Oblíbené místo na čtení?
Doma na posteli, v lese, v parku, v altánku na školní zahradě, v knihovně, na okně, …
15. Zásady při půjčování knih?
Vrátit v pořádku.
16. Děláš knihám somárske (= oslí) uši?
Ne, knihy jsou pro mě pokladem.
17. Píšeš si na okraje stran poznámky?
Ne, jen do skript.
18. A do učebnic?
Viz. 17. (skripta = wordovské materiály od vyučujících, …)
19. Ve kterém jazyku čteš nejraději? V kolika dohromady to zvládneš?
Česky, když je slovenská knížka, také mi to nevadí. Anglicky jsem chtěla jednou, ale myslím, že jsem nakonec nezačala. Delší dobu čtu Hugo et les cartes magiques (C. Favret) ve francouzštině, ale asi půl roku (potřebuju na to větší soustředění a nepřečtu toho moc naráz, jen půl kapitolky např.)
20. Co musí kniha mít, aby sis ji zamilovala?
Myšlenku do života, citát, zajímavý básnický obrat, …
21. Co musí kniha mít, abys ji doporučila dále?
Asi to samé.
22. Oblíbený žánr?
Nemám vyloženě oblíbený žánr, ale mám ráda dramata, pohádky, knihy ze života na zamyšlení, příběhy, poesii, …
23. Žánr, který čteš nejméně (ale chtěla bys víc)?
Právě poesii.
24. Největší inspirativní kniha, kterou si tento rok četl?
Zmíněné Drž mě pevně, miluj zlehka od R. Fulghuma, Dopisy Samovi od D. Gottlieba a Racek od Čechova.
25. Oblíbená svačinka k čtení?
U čtení většinou nejím ani nepiju, spíše u učení mám strašný hlad.
26. Jak často vybíráš knihu podle obálky?
Prakticky nikdy.
27. Jak často souhlasíš s negativní knižní kritikou?
Skoro nikdy, nějak si na knize najdu vždy něco, co mě zaujme.
28. Co psaní negativních recenzí?
Viz bod výše.
29. Kdybys mohla číst v dalším cizím jazyce, který by sis vybrala?
Ruština (základy mám) nebo polština.
30. Největší knižní výzva?
Hobit.
31. Největší knižní výzva, do které se stále bojíš jít?
Anna Karenina, Evžen Oněgin asi.
32. Oblíbený básník?
Prakticky kdokoli, Shakespear není špatný. Spíše jde o báseň a až poté o jejího pisatele.
33. Kolik knih si obyčejně půjčuješ z knihovny?
Asi 2-3, nechci si jich půjčovat moc, abych nečetla všechny naráz a spíše se nutím tam častěji chodit.
34. Vrátila jsi už knihu do knihovny bez toho, aby sis ji přečetla?
Vždy jsem se ji snažila rozečíst, ale třeba se mi nepovedla dočíst. Např. Dekameron jsem musela vrátit kvůli prázdnin a pak byl vždy půjčený, takže jsem zatím nepokračovala. Umění milovat od Ovidia jsem vrátila po asi třetině čtení, nelíbilo se mi to, a u Oněgina jsem se ztratila na první straně. Pán prstenů mi už nepřišel tak dobrý jako Hobit.
35. Oblíbená knižní postava?
Jejda, každá mě něčím okouzlí.
36. Oblíbený knižní záporák?
Žádný mě nenapadá.
37. Knihy, které si obyčejně beru na prázdniny?
Když jedu jednou za rok na dovolenou jako opravdu dovolenou s rodinou, beru na každý den dovolené jednu knížku, co zrovna najdu a nečetla jsem ji (takže posledně to byl mix od Cooka, Haileyho, Francise a série Angelik). Jinak prázdniny trávím s dětmi a tam nemám čas ani spát a čistit si zuby, natož číst 
.
38. Nejdelší doba, kterou jsi nečetla?
Měsíc kvůli otřesu mozku asi. A možná ještě jednou měsíc kvůli ročníkové práci (to jsem četla jiné knihy a ty se nepočítají)
39. Kniha, kterou jsi nedokázala/nemohla dočíst?
Viz. bod 34.
40. Co tě dokáže při čtení vyrušit?
Otázky, chození do místa, kde čtu, někdy hudba, …
41. Oblíbená filmová adaptace?
Jejda, asi mě žádná nenapadá.
42. Adaptace, která tě totálně zklamala?
Pamatuju si, že jsem plakala, když dávali jako večerníček Tajemství proutěného košíku a mě přišlo, že je to jinak, než knížka. Jinak si zase nic nevybavuju.
43. Jak často čteš spoilery?
Skoro nikdy, ale někdy je nevědomky napsán v obsahu knihy na obálce nebo předmluvě (oboje poctivě čtu).
44. Nejvíce peněz, které jsi najednou utratila v knihkupectví?
Knihkupectvím se snažím vyhýbat, protože koupenou knihu přečtu za dva dny a pak si říkám, jestli se mi to vyplatilo . Ale teď jsem do něj chodila skoro každý měsíc, protože jsem kupovala knížky na narozeniny rodině a přátelům. A s jednou jsem udělala radost i sobě (asi, kniha na týden a já ji přečetla za den a noc). Takže když už jdu, krotím se na jednu knihu a od toho se odvíjí cena. Nejvíce samozřejmě stojí učebnice, když je neseženu v antikvariátu / bazaru.
45. Jak často knihu před čtením prolistuješ?
Když nejdu na jistotu a hledám, co si vlastně chci půjčit. A vždy, když knihu kupuji.
46. Důvod, pro který by si v polovině knihy čtení vzdal?
Čas, který bych musela naplnit akutně jinak
47. Máš rád knihy uspořádané?
V knihovně samozřejmě podle autora. Doma už je nějaký systém a ten dodržuju, kromě své knihovničky s novými přírůstky, tam se odhodlávám je uspořádat.
48. Skladuješ a schováváš si knihy nebo je po přečtení posouváš dál?
Když si knihu koupím, tak si ji schovám, nebo když ji dostanu. Případně ji někomu půjčím, ale daruju jen nově koupené.
49. Jsou knihy, kterým se vyhýbáš?
Vulgární, přespříliš moderní, …
50. Kniha, která tě rozesmála?
Tak to by byl zase výčet. Jedna z těch posledních byla Romeo a Julie.
51. Kniha, která tě rozhněvala?
Aktuálně čtená Lolita.
52. Kniha, která tě rozplakala?
Válečné knihy, některé scény v oblíbených knihách, …
53. Kniha, od které jsi neměl žádné očekávání, ale nakonec se ti líbila?
Byla jsem zvědavá na Racka od Čechova a Drž mě pevně, miluj zlehka od Fulghuma; obě přeplnily očekávání.
54. Kniha, od které jsi očekával moc, ale nakonec se ti vůbec nelíbila?
Možná báječná léta pod psa od Viewegha.
55. Oblíbené čtení na odreagování?
Čtu kvůli odreagování .
Super dotazník.
Dokonce něco vypovídá i o tobě.
Zaujalo mě, že Romea a Julii jsi zařadila ke knihám, které tě rozesmály. Recese?
Přiznám se, že klasiky typu Čechova nebo Dostojevského jsem nečetla. No, možná od Čechova nějakou povídku, ale román ne. Ale příjemně mě překvapila Podobizna od Gogola.
Pán prstenu se ti nelíbil? Zkus si ho přečíst asi za pět nebo deset let. Mám s tím podobnou zkušenost, poprvé mě mírně zklamal, protože jsem od něj čekala víc. Pak jsem ho četla asi po deseti letech a strhl mě. Na konci jsem i brečela, nad Frodem, tuším…
Báječná léta pod psa je jedna z nejvydařenějších knížek od Wievegha. Takže si můžeš udělat obrázek o těch dalších…
Fakt si nevzpomeneš na žádnou filmovou adaptaci?
Co třeba Tři mušketýři? Poslední Mohykán? Tanec s vlky? Charlie? (Růže pro Algernon…) Zelená míle, Carrie, Quo vadis…
Je jich dost. Ale chápu, že sis zrovna nevzpomněla…:-)
To je moc hezké 🙂 Jednou jsem taky dělala něco podobného, ale koukám, že tady je těch otázek o hodně víc. Jsem ráda, že čtenáři jsou a že jsou vášniví čtenáři a je fajn, že jsi to i ty 🙂
Jakmile je kniha jako povinná četba ve škole, tak si ji nikdo nikdy nekoupí, protože je to vlastně vynucená četba a studenti nechtějí za ní v knihkupectví nechat peníze.
Čtečku taky nechápu, že ji někdo rád používá. Knize se nikdy pocitově nevyrovná, ale zase naopak si člověk nemusí přeplnit knihami byt, že už je pak nemá kam dát jako já.
Bohužel mám taky plno knih nedočtených. Buď jsem je odložil že mne nudily, nebo je se vrhl na nějakou novou a k té staré jsem se už nevrátil. Hlavně ten čas na čtení mi chybí.
Hezký den ti přeji.
Fajn odpovede ;-)) Ja by som napr. v autobuse čítať nedokázala asi, neviem sa tam sústrediť. Ako vidím, bez knihy dlho nevydržíš :-)) Hanbím sa, že väčšinu kníh nepoznám… 😀
Ani ja by som si to asi neobliekla 😀 Hlavne tie topánky nie, ten veľký opätok… Ale páči sa mi to no, hlavne čierno-červená kombinácia :-))
Vendy: Romeo a Julie – to je tím překladem. U některých pasáží jsem se opravdu řehtala jako kůň – hlavně u rozhovorů Vavřince a Romea nebo jiných slovních potyček, tak trefně napsané, výborný překlad! Já od těch dvou také zatím četla jen dramata ;-). Jo, taky mi už bylo doporučené se vrátit později, něco na tom bude. O Báječných létech pod psa jsem se bavila s češtinářkou, že jsem to jako přečetla, ale kdovíjak mě to neoslovilo a ona se začala smát a řekla to samé – že to je jedna z těch lepších knih. Když přemýšlím nad těmi adaptacemi, viděla jsem kousek Lakomce a možná i další, ale z těch vyhmenovaných nic :-D. Bídníky, Chrám matky Boží, kousek Babičky, … Ale já radši ty knížky :-D.
pavel: Tak zrovna s tímto bych nesouhlasila. Já, kdybych měla spoustu peněz, tak si hodně těch knížek koupím, ale nevyplatí se mi to, jak rychle čtu. Proto se hodně rozvažuji, když už si něco kupuji :-D.
Mniška: Jedna spolužačka si ze mě dělá legraci, že mě nechápe. Protože pravidelný čas na čtení mám pouze na cestě do školy, ze školy a o přestávkách ve škole, pokud nepíšeme písemku nebo neobíhám s třídnicí na dopisování. Jinak musím dělat nutnější věci :-D. Jo, ještě čtu před spaním, a to mi pak maminka zhasíná lampičku :-D.
Denie*: Ale je pravdou, že taky někdy mám dny, kdy nedokážu číst, nebo spíše knihy, v hromadné dopravě. A jo, čtu pořád :-D.
Beruško, jestli jsem to pochopila dobře,tys neviděla Zelenou míli nebo Quo vadis? Ani Tanec s vlky nebo třeba Valmonta? No tak to máš co dohánět! A víš že ti v tomhle závidím? První dojem je prostě první dojem…;-)
Vendy: Pochopila dobře, fakt neviděla :-)). Z Quo vadis jsem viděla kousek. Když se daří, tak si filmové adaptace děl, které probíráme, pouštíme, aby ti, kteří si to nikdy nepřečtou tušili, o co tam jde. Jé, viděla jsem Kytici celou :-D. Jinak fakt nic moc… 🙂 Vždycky vidím v programu, že to bude v TV a říkám, no, na to bych se měla podívat, jsem ve skluzu k maturitě (stydím se, ale stále jsem neviděla Noc na Karlštejně). Takže před maturou to vidím na maraton (do té doby mám rok času :-D). A asi se “bojím” dívat na adaptace kvůli dětskému dojmu z Tajemství proutěného košíku, kdy jsem byla strašně zklamaná, že je to trochu jinak než v knížce.
Tento dotazník jsem také viděla u Lowi a zjistila jsem, že Luu-San, už ho má starý skoro rok. Zvláštní, že jsme na něj přišly až teď 😀
Pomáhá ti kniha ve francouzštině v předmětu? Přemýšlela jsem, že bych taky zkusila třeba v angličtině nějakou jednoduchou knihu, doma mám dokonce pohádky, které jsou zatím celkem netknuté, měla bych to zkusit. Ale teď mám naplánované úplně jiné knihy 😀
Knižní záporák mě napadl jen Snape, jinak nikdo, většinou jsem je neměla oblíbené nebo na ně zapomenu.
S těmi moderními knihami s tebou souhlasím. Když čtu středověké povídky od Němcové a přiblížím si tehdejší dobu, je to pro mě lepší, než číst moderní příběh, který už není tak ojedinělý.
Tobě se vážně dá říkat knihomolka 😉 Přečíst knihu za den a noc se mi ještě nestalo a nevím, jestli vůbec stane 😀 Ale pamatuju si, že jednou jsem přečetla knihu u babičky za odpoledne a pak mě z toho dokonce bolely oči. Ale ukázalo se, že to bylo z toho špatného tlaku v domě.
Vůbec by mě nenapadlo, že kniha Romeo a Julie by mě rozesmála 😉
S poslední otázkou naprosto souhlasím.
Elisis: No, myslím si, že ano a zvedá mi to hlavně sebevědomí – i když je to lehká francouzština, tak ten pocit, že rozumím tomu, co čtu, je úžasný :-). No, jsem dost knihomolka :-D. Ale taky mě kolikrát pálí oči…
Zlato, tak to si naplánuj filmový týden. Nejlépe po maturitě, až budeš mít čas a havaj… i když nějaký filmík před maturitou by neuškodil, aspoň ti odlehne od starostí.
Klidně ti dodám seznam filmů, které bys měla vidět 🙂
Jinak, Quo vadis vyšlo ve dvojím nafilmování, před několika lety byla nová verze a polovina diváků odsuzuje novou a polovina starou. Takže bych doporučila začít se starší verzí a pak s novější a udělat si obrázek sama…
Noc na Karlštejně, to mě fakt překvapilo, protože to bylo mnohokrát i v televizi. Je to úžasný film, fantastické hlášky, nádherné písničky a moc pěkný propletený příběh. Legrace i romantika i stesk a smutek, nedůvěra, žárlivost a láska. Jeden z nejlepších českých filmů vůbec…:-)
Vendy: Jojo, plánuji maraton :-D. Včera mi kamarádka vynadala, že jsem neviděla Pýchu a předsudek a že se se mnou na to povinně podívá už jen kvůli maturity :-D. Takže se už těším, těsně před maratonem nebo jak bude více času ti napíšu o doporučení :-D.
Jsem ráda, žes to také vyplnila. Aspoň jsem se dověděla o tobě spoustu věcí, co čteš, jaké knížky, co se ti líbí a co ne, opravdu to o tobě něco vypovídá… a zjišťuji, že toho nemáme málo společného 🙂 Vendy má pravdu, adaptací je neuvěřitelné množství, ale zase v tom ‘spěchu’ si člověk nemusí vzpomenout hned, to chápu 😉 A díky za zmínku.
Lowiska: Chichi, není zač :-). Jsem ráda, že sis to tu přečetla, totok :-). To víš, jak já pocházím ze severu, tak to musí být něco málo společné ;-).