Kulička

Název knihy: Kulička (Z Paříže a venkova)
Autor: Guy de Maupassant
Nakladatelství:
Rok vydání:

Obsah: Samotný děj se odehrává asi ve třech dnech v době napoleonských válek, kdy obyvatelé jednoho města chtějí odejít před pruskými vojáky, kteří celou Francii vyjídají a okrádají. A tak se podaří zařídit povoz, ale jen pro 10 lidí – 3 zámožné muže s manželkami, 2 jeptišky, opilec Cornudet a prostitutka přezdívaná Kulička kvůli své tloušťce. Nejdříve z její přítomnosti příliš nadšení nejsou, ale poté, co se v závěji s nimi rozdělí o své veškeré jídlo, chovají se k ní mile. Celá skupina uvízne po dnu cesty v hostinci, odkud je nechce dál pustit pruský důstojník, protože má požadavek – vyspat se s Kuličkou, která odmítne kvůli vlastenectví (a také zájmu Cornudeta). Nejdříve jí to všichni schvalují, ale když musí v hostinci trávit další den, postupně ji nutí, aby to udělala. Mimo jiné je to přeci její práce, tak co by si vybírala. Nakonec Kulička podlehne a skupina se po této době může vydat dál na cestu. Ale Kulička schytává posměchy a urážky všech spolucestovatelů, což ji mrzí nejvíce, jejich pohrdání, když to musela udělat kvůli nim. Poslední kapkou je, když všichni začínají jíst a ona sama nic nemá, protože se s nimi předtím rozdělila.
Ukázka: Jakmile byli nazpět v hostinci, nevěděli najednou, co dělat. Tu a tam padla dokonce kousavá slova kvůli naprosto bezvýznamným maličkostem. Večeře proběhal mlčky a byla krátká; všichni si hned šli lehnout a doufat, že tak zaspí dlouhou chvíli.
Druhý den ráno se sešli u snídaně s unavenými obličeji a podrážděnou myslí. Na Kuličku ostatní ženy skoro ani nepromluvily.
Vlastní názor: Samotný děj mě příliš nezaujal, protože je velice krátký a věnuje se povětšinou odbočkám, samotní zápletce se intenzivně věnuje málo. Přesto hlavní myšlenka knihy je velice zajímavá, kdy lidé člověka využijí, na co zrovna potřebují, a pak zkrátka odkopnou. Zajímavé je také vyjadřování autora bez obalu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Čtenářský deník a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u „Kulička

  1. Hmm, tak tohle neznám, ale problematika té knihy je také dost nadčasová a přiznám se, že když jsem si to přečetla, zvedla se ve mně vlna nevole a trochu i zlosti, protože tohle přesně nemám ráda, lidi někoho využijí a pak ho nechají jít si svou vlastní cestou. Nejdříve jsem si myslela, že to bude veselá literatura, ale podle toho, jak to končí, tak asi ne. Tohle jsi napsala hezky a srozumitelně, dokonce tak, že – jak jsem psala – jsem se trochu rozčílila 😀 a jinak děkuji za ujasnění toho předchozího, už to chápu 🙂

  2. I když klasiku znám (učili jsme se o nich), tak klasických děl jsem moc nečetla. Akorát od Zoly Nanu, Břicho Paříže a U Štěstí dam (ta poslední byla vážně parádní), od Huga Bídníky a Zvoníka od Matky Boží. Od Gogola jen Podobiznu a od Čechova pár povídek. Balzaca jsem nebyla s to strávit vůbec…
    Maupassant vypadá zajímavě a Kuličku si asi přečtu, díky za tip.
    Po pravdě, je vidět, že některé věci jsou opravdu nadčasové a je jedno, jestli se jedná o lidi v dvanáctém, sedmnáctém nebo v jednadvacátém století.
    Tento příběh je velmi pravděpodobný a znovu, svědčí to o lidech.
    A taky to svědčí ještě o jednom – že jsme se ani za tisíc let vůbec nezměnili a že jsme v podstatě pořád stejní dravci jako kdysi. Jen momentálně jsme maskovaní sametovou civilizační slupkou.

  3. Četl jsem a mám snad i doma, lehce erotické, jako všechny jeho knihy.
    Ten prstýnek je z kamene, z hämatitu, proto se nárazem snadno rozlomí.

  4. Líbí se mi co z knihy vyplývá. Jak říkáš, lidé se navzájem využívají a někdy o tom ani neví. Nevděčníci.
    Myslím ale, že každá máme jiný styl pro četbu, to je asi ten věkový rozdíl 😉 Takže tohle by asi nebylo pro mě to pravé ořechové 😉
    Ale líbí se mi, jak nám umíš přiblížit děj knihy tak, že se nakonec můžeme rozhodnout jestli si ji přečteme nebo ne 🙂

  5. Mniška: Jsem ráda, že už píšu pochopitelněji ;-). A je dobře, že mě na to upozorníš, abych si dávala pozor :-). Děkuji.

    Vendy: Nemám co dodat, naprosto s tebou souhlasím. Realistická literatura je a asi dlouho bude nadčasová. Protože lidé jsou pořád stejní.

    Pavel: No, s některými pasážemi si nehrál :-D. Prostě realismus. A s tím prstýnkem už to chápu no.. 🙂

    Elisis: No, to je tím, že projíždím maturitní seznam knih :-D. A tím, že si to píšu pro sebe, to dávám i sem, protože třeba hodně mých spolužáků děj knih jen hledá na netu. Nevím, jestli to budou hledat u mě, ale třeba to někomu pomůže osvěžit paměť nebo úplně naláká :-)).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.