Je poklidný sobotní večer, zatím. Sednu ke svému PC, zapnu ICQ a oddávám se volnému večeru před zítřejším učením. Zabliká na mě zpráva od kamarádky a ať mrknu na jeden blog, na komentáře. Jaký blog to byl a co bylo obsahem komentářů není podstatné až na myšlenku kritiky. Některé slečny se vztekaly, že autorka jim pořád kritizuje jejich tvorbu a nikdy neřekne ani písmenko pochvaly. Začala jsem přemýšlet, jak to s pochvalami a kritikami vlastně je. Vypla jsem PC a odkráčela si to do kuchyně mlátit nádobím a zamazat se moukou s tužbou upéct velkému bráškovi dort k narozeninám a potom ořechové šátečky ke svátečnímu obědu.

Vnořil se za mnou bráška malý a já ho samozřejmě ihned zaúkolovala, aby mi pomohl. Tady jsem míchali, zdobili, pekli, vyhlazovali. Nemám ráda recepty z kalendáře – do korpusu dortu jsem musela dát dvakrát více mouky a upéct dva kusy, aby to alespoň trošku vypadalo. Nu což, dort jsme jakžtakž zvládli a čekaly nás šátečky. Já tvořila čtverce a pomocník dával náplň. Načež mě pobavil větou: “Já ti chci taky pomáhat s těma příšerkama.“ Původně to měly být šátečky jak vrtulka (podle fotky v receptu). Ve skutečnosti se nám z toho vyklubaly kuličky, trojúhelníčky, čtverečky, obdélníčky a bochánky. No prostě každý vypadá naprosto, naprosto jinak a každý je originál. Jako lidé, napadlo mě ihned. Došla jsem zpět ke svému PC, opřela si bolavá záda a natáhla nohy. Ani jedna věc se mi vůbec nepovedla, ale je to pečené z lásky, tak třeba zachutná…

Otevřela jsem si nový dokument a začala uvažovat, jak to s tou kritikou vůbec je. Tak nějak mi přijde, že kritika je nesmírně důležitá pro život lidí. Konstruktivní kritika, abych byla přesná. Když jsem se rozkoukala po blozích a začala psát komentáře, často jsem narazila na články, kde se objevila třeba nějaká pravipisná chybka a já jako milovnice češtiny měla touhu na to upozornit. Vždyť přehlédnout se může přece úplně každý, mně se to třeba stává pořád. A tak s dobrou vírou a vůli začnu ťukat do klávesnice písmenka ve smyslu nějak se ti tam objevila malá chybka, asi jsi ji přehlídla (co to je za chybu,jak je to češtinářsky OK). Samozřejmě je divné psát jen kritiku, a proto často začínaly pohledem, co mě oslovilo, líbilo se mi. Líbí se mi dodaná fotka, styl popisů, citů… Cokoli, vždyť je tolik věcí. Snažila jsem se vypíchnout to, co mě nejvíce oslovilo. Snažila jsem se psát takové komentáře, které bych uvítala i já u sebe. Vždyť se máme chovat tak, jak bychom chtěli, aby se druzí chovali k nám.

No a reakce? Tak ty byly naprosto rozdílné. Buď autorka chybu opravila se slovy, že to opravdu přehlídla a je ráda za upozornění nebo mě poslala… Do háje? Ano. Co si to dovoluju, že spěchala, stává se to každému. Vše jsme se snažila uvést na pravou míru tím, že jsem to myslela v dobrém a chápu, že se mohla přehlídnout. Další reakce? To se mi to prý povídá, když jsem o tolik starší. Nejvíc úsměvné mi přišlo to, že podle profilů autorek jsem byla mladší, stejně stará nebo starší o rok, maximálně dva.

Ne každý kritiku umí přijmout, dát a pochopit. Pokud chce člověk dávat konstruktivní kritiku, je dlouhá cesta k tomu, jak se to naučit. Vypíchnout to správné a přitom dotyčného neshodit. Kritiku dokázat přijmout, přemýšlet, proč k tomu měl autor důvod a vzít si z toho něco pro sebe. Pochopit, že to myslela opravdu dobře, nechtěla ublížit nebo shodit. Záleží mu na mně a chce, abych se zlepšovala. Abych neustrnula, abych se mohla vyvíjet. Kdybychom byli bez chyb, asi by to byl sen. I ten nejdokonalejší člověk má plno chyb.

Přemýšlím nad těmi ořechovými šátečky a těším se na zítřejší reakce. V žaludku se to nepozná a třeba budou chutnat. V životě chci kritiku. Učí mě. Bez ní bych nebyla tam, kde jsem teď…

Edit: Tak už jsme po obědě, máme plná bříška a mé včerejší kuchyňské pachtění i chutnalo. Babička kouká na pohádku a dědeček nenápadně ujídá ořechové šátečky . Bráškovi dort strašně chutnal a prý se můžu vdávat (načež maminka pravila, že nějakou dobu čas mám ) a všichni se olizují. Je co zlepšovat, ale udělalo mi to radost. No a abyste měli představu, dávám sem fotku dortu a šátečků v mizerné kvalitě, ale aspoň něco. Pokud máte dotazy, ráda zodpovím (i recept :-D)