Kritika

Je poklidný sobotní večer, zatím. Sednu ke svému PC, zapnu ICQ a oddávám se volnému večeru před zítřejším učením. Zabliká na mě zpráva od kamarádky a ať mrknu na jeden blog, na komentáře. Jaký blog to byl a co bylo obsahem komentářů není podstatné až na myšlenku kritiky. Některé slečny se vztekaly, že autorka jim pořád kritizuje jejich tvorbu a nikdy neřekne ani písmenko pochvaly. Začala jsem přemýšlet, jak to s pochvalami a kritikami vlastně je. Vypla jsem PC a odkráčela si to do kuchyně mlátit nádobím a zamazat se moukou s tužbou upéct velkému bráškovi dort k narozeninám a potom ořechové šátečky ke svátečnímu obědu.

Vnořil se za mnou bráška malý a já ho samozřejmě ihned zaúkolovala, aby mi pomohl. Tady jsem míchali, zdobili, pekli, vyhlazovali. Nemám ráda recepty z kalendáře – do korpusu dortu jsem musela dát dvakrát více mouky a upéct dva kusy, aby to alespoň trošku vypadalo. Nu což, dort jsme jakžtakž zvládli a čekaly nás šátečky. Já tvořila čtverce a pomocník dával náplň. Načež mě pobavil větou: “Já ti chci taky pomáhat s těma příšerkama.“ Původně to měly být šátečky jak vrtulka (podle fotky v receptu). Ve skutečnosti se nám z toho vyklubaly kuličky, trojúhelníčky, čtverečky, obdélníčky a bochánky. No prostě každý vypadá naprosto, naprosto jinak a každý je originál. Jako lidé, napadlo mě ihned. Došla jsem zpět ke svému PC, opřela si bolavá záda a natáhla nohy. Ani jedna věc se mi vůbec nepovedla, ale je to pečené z lásky, tak třeba zachutná…

Otevřela jsem si nový dokument a začala uvažovat, jak to s tou kritikou vůbec je. Tak nějak mi přijde, že kritika je nesmírně důležitá pro život lidí. Konstruktivní kritika, abych byla přesná. Když jsem se rozkoukala po blozích a začala psát komentáře, často jsem narazila na články, kde se objevila třeba nějaká pravipisná chybka a já jako milovnice češtiny měla touhu na to upozornit. Vždyť přehlédnout se může přece úplně každý, mně se to třeba stává pořád. A tak s dobrou vírou a vůli začnu ťukat do klávesnice písmenka ve smyslu nějak se ti tam objevila malá chybka, asi jsi ji přehlídla (co to je za chybu,jak je to češtinářsky OK). Samozřejmě je divné psát jen kritiku, a proto často začínaly pohledem, co mě oslovilo, líbilo se mi. Líbí se mi dodaná fotka, styl popisů, citů… Cokoli, vždyť je tolik věcí. Snažila jsem se vypíchnout to, co mě nejvíce oslovilo. Snažila jsem se psát takové komentáře, které bych uvítala i já u sebe. Vždyť se máme chovat tak, jak bychom chtěli, aby se druzí chovali k nám.

No a reakce? Tak ty byly naprosto rozdílné. Buď autorka chybu opravila se slovy, že to opravdu přehlídla a je ráda za upozornění nebo mě poslala… Do háje? Ano. Co si to dovoluju, že spěchala, stává se to každému. Vše jsme se snažila uvést na pravou míru tím, že jsem to myslela v dobrém a chápu, že se mohla přehlídnout. Další reakce? To se mi to prý povídá, když jsem o tolik starší. Nejvíc úsměvné mi přišlo to, že podle profilů autorek jsem byla mladší, stejně stará nebo starší o rok, maximálně dva.

Ne každý kritiku umí přijmout, dát a pochopit. Pokud chce člověk dávat konstruktivní kritiku, je dlouhá cesta k tomu, jak se to naučit. Vypíchnout to správné a přitom dotyčného neshodit. Kritiku dokázat přijmout, přemýšlet, proč k tomu měl autor důvod a vzít si z toho něco pro sebe. Pochopit, že to myslela opravdu dobře, nechtěla ublížit nebo shodit. Záleží mu na mně a chce, abych se zlepšovala. Abych neustrnula, abych se mohla vyvíjet. Kdybychom byli bez chyb, asi by to byl sen. I ten nejdokonalejší člověk má plno chyb.

Přemýšlím nad těmi ořechovými šátečky a těším se na zítřejší reakce. V žaludku se to nepozná a třeba budou chutnat. V životě chci kritiku. Učí mě. Bez ní bych nebyla tam, kde jsem teď…

Edit: Tak už jsme po obědě, máme plná bříška a mé včerejší kuchyňské pachtění i chutnalo. Babička kouká na pohádku a dědeček nenápadně ujídá ořechové šátečky :-). Bráškovi dort strašně chutnal a prý se můžu vdávat (načež maminka pravila, že nějakou dobu čas mám ;-)) a všichni se olizují. Je co zlepšovat, ale udělalo mi to radost. No a abyste měli představu, dávám sem fotku dortu a šátečků v mizerné kvalitě, ale aspoň něco. Pokud máte dotazy, ráda zodpovím (i recept :-D)

Příspěvek byl publikován v rubrice Zamyšlení a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Kritika

  1. Berry
    Sobota, prosinec 4, 2010, 22:22
    Ještě bych chtěla dodat, že vaše komentáře poctivě čtu a na blogy chodím, jen nestíhám psát, jelikož se chci vyjádřit ke všeme a tím se mi skluz zvětšuje. Takže zítra čekejte Berry, která se vám všem ozve, aspoň k jedné věci a odpoví na komentáře zde. Velice vám děkuji, že jste na mě stále nezanevřeli (já být ve vaší kůži, žere mě to, tím spáš mě to rozčiluje).

    pavel
    pěknej dortík, ale utíkám do práce a přečtu si to až přijdu večer… brusle mám, ale zatím ve sklepě 😀

    Vendy
    Můžeš se vdávat z fleku hned, dortík vypadá fantasticky a šátečky senzačně, láska prochází žaludkem, se říká, a tak základy dobrého vztahu máš!;-):-)
    Dortík byl nepečený? Takové miluju!
    K těm kritikám a chybám… všimla jsem si u více blogů, že tam mají chyby (ale ne pořád, takže spíš se chybičky vloudily a vypadá to, že prostě blogeři po sobě text nečetli). Taky mívám cukání upozornit na chyby, někdy to ale neudělám, protože si říkám, že si toho bloger(ka) časem všimne sama. Nebo napíšu komentář, kde vypíchnu – jak říkáš – to dobré, to co si zaslouží chválu a pak napíšu komentář druhý, jako P.S. – a že jsem si všimla chyby, a že to nemyslím ve zlém, jen upozorňuji, a že ten komentář může dotyčný (á) smazat…
    Ale je ještě lepší možnost, jestli je tam někde Zpráva autorovi, poslat to ve Zprávě autorovi – to dojde přímo na email a kritiku vidí jen ten autor.
    (Mě takhle upozornil asi dvakrát TlusŤjoch, že mám chybu která volá do nebe:-(;-):-) – on je fakt taktní, nechce mě kritizovat veřejně, dělá to tímto způsobem.
    Ovšem každý blog Zprávu autorovi nemá, to je pak horší…)
    Ale je dobrý právě to, že do komentáře dáš i věci pozitivní, ne jen kritiku…
    A můžu říct, že dilema – Upozornit? Neupozornit? mám pořád.
    Prostě, někdy to napíšu, někdy to nechám být…

    Elisis
    Kritiku, jak říkáš, umí přijmout málokdo. Já jsem se s tím taky neuměla vypořádat, a chtěla jsem slyšet jen krása, pěkné … Ale teď chci prostě jen a jen pravdivý názor 🙂
    Jak tady říkáš, tu holku moc nechápu. Vypadá to, že je asi ještě nezkušená a chtěla by slyšet jenom chválu, ale o tom blog právě vůbec není. Je o tom, abychom se zlepšili, slyšeli názor na tvorbu … Děláme to pro radost. Ale jestli někomu dělá radost, slyšet jen jedno krásné slovo, prosím …
    Kdyby mě někdo takhle upozornil, možná bych si chvilku myslela, že je trochu detailista, ale potom bych za to byla ráda. Tak si články můžu jenom vylepšit.
    Chyby máme každý, ale někdo tu kritiku na něj prostě neunese. Přiznám se, že sama někdy kritizuju, přitom to sama dělám, strašně se za to nemám ráda ..

    Ten dortík a šátečky, mám chuť 😛 Vypadá to krásně, si šikovná, že umíš takhle péct. Věřím, že to chutnalo. A ty šátečky, jak říkáš, vůbec nevadí, že nejsou stejné, aspoň jsou originál 🙂

    Mniška
    No, tedy…S tou kritikou jsi to opravdu skvěle vystihla, není vlastně ani, co dodávat. Kritika by tu měla být pro to, aby lidem pomohla a ne proto, aby jeden nasytil svou závist. Něco jsem chtěla ještě poznamenat, ale za Boha si teď nevzpomenu, co to bylo :D. Mno, asi to nebylo důležité. Jinak dort je opravdu skvělý!!! S chutí bych se do něj hned zakousla, šikulka 🙂

    Maškaráda
    Yummmy yummmy I got this in tummy – teda vypadá to naprosto úžasně. Jakto že jsi taková kuchařinka? Já se vždy snažila jen o sušenky nebo o muffiny. Na dorty jsem si nikdy netroufla.

    A co se týče té kritiky, často kritizují ti lidé, kteří sami neumí psát. S takovými se člověk nesmí zahazovat. Protože za chvíli jiní, ti rozumní, napíší kritiku od srdce a ta, i když někde kritizuje, stále zahřeje……XD

    Silver Rose
    Já kritiku snesu, ale jen konstruktivní a založenou na reálné chybě, ne jedno slovo typu “hnus”, kterým si lidé jen potřebují dokazovat, že jsou lepší 😉
    Všichni jsme jen lidé a všichni děláme chyby.. A kdyby neexistovala kritika, tak ty chyby dělají všichni a pořád, protože nikdo se nenarodí bez chybičky a s talentem na všecko 🙂
    Také jsem kritiku nesnášela, jako holky přede mnou, a stydím se za to. Já totiž nejsem dokonalá ani zdaleka 😀
    Mimochodem, dostala jsem hlad.. nepodělíš se? :DD Vypadá to úžasně 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.