Další téma týdne. Říkám si, co tak asi můžu říkat, já malé pískle, capart, který o tom nemá ani páru. Natož o tom nějak psát, vyjadřovat se, hodnotit. Upřímně, „miluju“ lidi, co posuzují komunismus a prakticky nic o něm neví. Mnoho lidí říká, že dnes je to lepší, ale skutečně všechno?
Když tak nad tím trochu přemýšlím a shrnuju si, co jsme si říkali ve škole, novodobé dějiny se téměř neučí. Není na ně čas. Takže moc toho nevím. Ale pár věcí, co jsem slyšela tak porůznu. Pokud se mýlím, prosím, opravte mě, budu ráda.
Za komunismu byl trestný čin nepracovat. Já na tom vidím jedno malinké pozitivum. Byl dostatek pracovních míst a asi nikdo si nemohl stěžovat, že nemá práci. Nikdo se nemusel nervovat, že ztratil práci a jak se teď bude živit, protože nikde nenabízí volná místa. Jelikož mi z toho vyplývá, že logicky muselo být práce dostatek, jinak by se to netrestalo. Ovšem smůla je, že umělci, sportovci a soukromníci to neměli vůbec lehké. Všechno bylo všech, JZD… Když už jsme u toho JZD, taky jich teď moc neexistuje.
Dnešní výrobky jsou, jak jsem to slyšela v jednom pořadu, nadopované vším možným, aby měly co nejdelší trvanlivost. Kdy jste naposledy museli vylít zkyslé mléko? Já ani nevím. Asi je to tím, že dnešní mléko vám nezkysne, už si nemůžete dělat domácí jogurty. Leda by jste měli mléko rovnou od krávy. Rajčata jsou co největší, s pevnou dužninou, téměř bez šťávy.
Dříve jsme byli velmoc v pěstování pšenice a cukrové řepy. Dneska všude, kam se podíváte, je většinou řepka. Žluto, žluto a žluto. Až mě to děsí. Kam se poděla všechna ta pšenice, které dříve bylo dostatek? Kvůli EU a zdánlivosti ekologie se pěstuje řepka. Stejně se ví, že akorát přidaná do nafty životnímu prostředí škodí. Ale musíme podporovat zemědělce. Jen by mě zajímalo, co s tou vyčerpanou půdou pak budeme dělat.
No a poslední příklad je to, co v poslední době často chodí v mejlech. Honza vstal, dal si tureckou kávu, oblékl čínskou košili… Nejsme tak samostatní. Provázaná ekonomika je sice fajn, ale není to tak dávno, co jsem si kupovala české zápalky (značku) v Chorvatsku. Více firem jde do ciziny, protože je tam levnější pracovní síla. A my se divíme, proč je tak málo pracovních míst.
Shrnutí závěrem? Nemůžu posoudit, ale není podle mě to špatné a správné období a že by byl komunismus jen špatný. Na všem je něco špatného a něco dobrého. Jen něco jde vidět více a něco méně.
Tahle je špatné kvality, foceno za jízdy kdysi pro dokumentaci všudypřítomné řepky.
To byl dobrý článek a zajímavé uvažování na to, že jsi tuhle dobu nezažila. (I když, komunismus vlastně nebyl, byl socialismus – komunismus byl idea a měl to být další stupeň po socialismu. Takže tady byl takový socialisticko-komunistický paskvil.Ale připouštím, že tu dobu máme zafixovanou jako komunistickou…)
Někteří komunismus haní. Jenže, ono tak špatné všechno nebylo. A kdyby nebyli soudruzi tak omezení a neomezovali všechno, mohl tady být ideální střed. Kdyby ponechali živnostníky a státní podniky, mohlo to fungovat. My jsme byli zemička soběstačná. Měli jsme fungující zemědělství, fungující průmyslovou výrobu, světoznámé podniky a naše výrobky byly záruka kvality. Fungovalo školství, fungovalo zdravotnictví (i když nemělo nejmodernější přístroje – a co se týká přístupu sester k pacientům, od doby socialismu k dnešku se toho moc nezměnilo).
Změnila se kvalita.
Mléko, které jsi koupila, opravdu zkyslo. Tedy bylo čerstvé.
Hračky pro děcka byly nezávadné, dětské jídlo bylo nezávadné, jogurty byly opravdu zakysané výrobky. Konzervovalo se taky, ale tolik éček nebylo. Když se koupil český výrobek, byl to český výrobek.
K té práci – to bylo dobré i špatné. Dobré bylo, že jsi práci měla vždycky. Špatné bylo, že byli zaměstnaní i lidi, kteří do práce chodili odpočívat…Ale to by byl komentář na dlouhé lokty.
musel bych ti napsat moc dlouhý komentář, ale přečti si v knihovně staré noviny z té doby a snad pochopíš víc…. nebyla svoboda náboženského vyznání, svoboda shromažďování, nemohla jsi vyjet ven a když se ti to povedlo a nevrátila ses zkonfiskovali ti majetek a dostala jsi 2 roky, musila ses tvářit že s nimi souhlasíš a chodit na jejich manifestace, tvoje děti se nedostali na vysokou pokud jsi měla u nich škraloup, zavřeli tě když jsi byla v opozici, byla jen jedna strana, kterou jsi musila 100% zvolit….
a co se týče tvého odstavce že bylo zaměstnání… to právě nebyla práce, ale zaměstnání… nikdo nepracoval, ale jen chodil do práce, proto taky tak hospodářství vypadalo…. každý měl stejně, ale nikdo kromě papalášů dohromady nic.
a ty ostatní tvé námitky ohledně jídla a zemědělství… to není vina demokratického systému, ale lidí v Čechách kteří tomu systému ještě nedorostli. Ta doba komunismu natolik všechno zničila, i myšlení lidí, že ještě dlouho potrvá, než to bude v Čechách taky politicky kultivované jako třeba v Anglii.
měla by ses víc, jsi chytrá holka, nejen ve škole, ale i soukromě o té době víc učit. jsou knihovny.
Já nějak poslední dobou vůbec nevím …
Komunismus, ten jsme nezažila, jsem vychovávaná v tom že je špatný, věřím tomu, jejich vládní plán je bordel….Prostě demence!
Jinak krásný fotky 🙂
Vendy: Díky za názor. První odstavec jsem se snažila nějak popsat a díky za upřesnění s tou prací. V ZSV jsme se jen učili, že v občance jsi musela mít, kde pracuejš a pokud nic, následovalo vězení. Pokud si to dobře pamatuju.
Pavel: Pavle, i přesto díky za názor a pokusím se o pár odpovědí. S tím vyjetím ven vím, strýček mého taťky emigroval k vám do Německa. Pradědeček byl politický vězeň – asi ti dojde, jak moc mohl můj taťka studovat. Znám historii Skautu (z kterého postupem vzešlo plno organizací) – vedoucí Skautu tajně vedli Pionýr, protože jim to šlo a mnohdy nebylo dostatek vedoucích z Pionýra. Ale pokud by se to dostalo ven, průšvih. Protože ostatní oprganizace nemohly existovat. No vidíš, a já slýchávala, jak bylo ČSR soběstačné. Ne, v tomhle článku mi aji šlo o to, abyste vy starší napsali své názory, zkušenosti. Protože škola apod. nevynahradí osobní zkušenost. Měli jsme den, kdy se vzpomínalo na významná data převratů. 17. listopad a jiné podobné. Ale pořád to není komunismus jako celek.
Nevím. A k těm osnovám. Když jsme končili s novodobými dějinami, končili jsme 2. světovou válkou a vznikem ČSR (schválně jsem si vytáhla sešit). Třeba jedna spolužačka začíná dělat SOČ (bud. maturitní práci) na téma extrémismus. Proč je DS tak úspěšná a extrémismus rozmáhající? A víš, co je jejím cílem? Už ví, že pokud to dobře zpracuje, půjde s tím na ministerstvo školství a bude se řešit, jestli se na novodobé dějiny přidají větší dotace, protože my je opravdu extra neznáme. Neprobírají se moc. Držím jí palce, ať se to povede. Protože co budou vědět moje děti? Co jim o konkrétně komunismu řeknu já, která jsem ho nezažila? Nastuduju si knížky, ale ty budou buď komunismus jen oslavovat nebo jen kritizovat. Málokdy se povede střed…
P.S. Schválně jsem se teď ujistila a opravdu jsme se to ve škole neučili. A jsem ráda za tuto diskuzi, třeba mě to donutí si najít čas a opravdu nějakou knížku o tom přečíst.
Taky budu reagovat :-).. možná budete se mnou nesouhlasit, protože jsem revoluční dítě.. spíš už porevoluční :-), ale i tak..
Co se týká komunistů, kteří se dostali k moci po roce 1968 tak nevím.. na jednu stranu byla umělá zaměstnanost.. což nebylo dobře ani špatně.. a kdo nešel s proudem, tak to bylo velmi špatný..
Nejvíc mi si vadí, že komunisté a tady mělo největší podíl velení z východu, tedy z Ruska to, že nám úplně odrovnali lehkej průmysl, ve kterým jsme tenkrát byli na špici světovýho žebříčku.. myslím, že i na 5. místě jsme tenkrát byli.. a kde bychom byli teď..? Kdyby nám nezrušili továrny na výrobu zbraní, nebo nezatrhli výrobu některých typů vozů Tatra, spracování různých surovin.. Prostě si myslím, že kdyby byla tehdejší ČSR připojena k západu, tak jsme na tom 100% lépe.. a kdyby vojska Spojených států a Anglie porušili dohodu a vtrhli by do centra naší vlasti a nepřenechali to Rudé armádě, tak jsem asi dopadli taky trochu lépe.. Ale pokaždé šlo o blaho někoho jiného, aby si neudělal zbytečně nepřítele.. toť můj názor..
Majáles, to je zcela něco jiného. V 60.letech, ještě před 68.rokem je komunisti studentům zakazovali, protože měli obavy, že je budou v průvodech kritizovat, zesměšňovat a nakonec i protestovat.
Cenzura: zajímavý názor.
Ještě k tomu mému minulému. Změnila jsem činnost a vybavilo se mi pár věcí. Četla jsem nedávno knihu Dopis Kláře od Valjy Stýblové. Kniha byla vydaná roku 1963 a zaujalo mě, že když byla vydaná asi v komunistické době, popisuje komunismus. Stylu nabourává se do pětiletek, že se nemůžu hledět na bezpečnost, ale výrobu. Hlášky nejsi komunista, jen se jim snažíš zavděčit. Říkám si, jaktože to není trezorová kniha (nebo byly jen trezorové filmy?). A hned se mi vybavuje film Ucho, který mi přišel dost “psycho”. Zakázaný film Spalovač mrtvol, kde ukazuje, jak ideologie může jedince dostat a zničit.
Ještě jsem si vzpomněla na jednu věc, kterou nám říkala profesorka HV. Že po vystudování VŠ sis nemohl vybrat, kam půjdeš pracovat, ale někam tě poslali. Klidně na opačný konec republiky, když tam bylo třeba málo učitelů. To mě děsí. Nedokážu si to představit. Myslím, že to vystihuje jedna povídka Čapka, kde se snažili k sobě dostat dva lidé a chtěli se vzít, ale každý musel pracovat jinde.
Možná motám nesmyslné informace dohromady, ale to, jak to vím zase z jiných zdrojů. Třeba si zase na něco vzpomenu.
Jinak by to bylo dlouhé povídání co všechno bylo za komunismu zakázáno a jaké perzekuce byly. Část toho nastínil v těch dnešních komentářích u mne Tlustjoch a taky Vendy. Pokud chodíš do knihovny, určitě ti tam někdo poradí, kde ty materiály najdeš. Například v Reflexu z minulého týdne je obsáhlý výňatek z deníku jedné dívky, která prožila v té totalitě prakticky celý život. Je zajímavý. Třeba ti ho někdo půjčí, nebo je taky v knihovně. Dřív byl na netu, ale teď se za něj musí platit, bohužel.
A co tvoji rodiče? Nic o tom doma nevypráví?
Dívala jsem se i na další komentáře, každý máme tak trochu pravdu.
Problém je, že dřív se lezlo do zadku Rusům, dnes se leze do zadku Bruselu.
S tím rozdílem, že dřív jsme museli (obsadili nás tanky a vojáky) a dnes nemusíme, ale lezeme dobrovolně. Tedy naši politici.
V té minulé době byl problém, že spousta věcí nebyla, nebyly základní potřeby, v obchodech děsné hadry (proto se hodně šilo a štrikovalo), masny zely prázdnotou, pitomé kachličky se sháněly pod pultem, jednu chvíli byl dokonce na příděl i toaletní papír.
Jídlo bylo v příšerným balení (jogurty, mléko). Ale musím zase říct, že mléko bylo kvalitní, stejně jako jogurty, ne ty dnešní odporně šizený light odtučněný jogurty.
Ale nechci to pitvat znovu a znovu, jen jsem si teď vzpomněla.
A s tou prací máš pravdu, dělat se muselo a byly záznamy o zaměstnání v občance, kdo byl bez práce, byl popotahovanej… a fakt je že lidi dělali (někteří) a lidi se v práci flákali (někteří) a v podstatě to zůstává dodnes – někdo umí svou neschopnost pracovat dobře prodat, a vypadá jako nejzaměstnanější člověk, a všichni mu to baští. Jiný dělá jako oslík a ještě mu práci přidávají, když je teda tak dobrej, že stíhá a zvládá…
Ale to už jdu zase v komentáři jinam, ty odbočky…
Ten deník z Reflexu jsem dal na blog hlavně pro tebe, tak si ho běž přečíst, ahoj.
Pavel: Aha, já slyšela, že pak to byly povinné průvody. I tys na to jednou (myslím, že dokonce na 1. Máje) na blogu vzpomínal. Deník jsem si přečetla. Do knihovny sice chodím, ale jen školní, na normální zatím nemám dostatek času. Takže co potřebuju si půjčuju ve škole… Ty komentáře jsem si četla. Já slyšela třeba bizardnosti, že kiwi jedli se slupkou, jak to neznali. Protože to bylo drahé, vzácné a neznámé :-). A k těm zážitkům. To je sice všechno moc fajn, ale pořád z toho nebudu vědět, kdo to byl třeba takový pak Dubček. Chtělo by to se učit nějaký souhrn tohoto všeho – vidět nevýhody, ale i výhody. Ne zaujatý názor je to jen špatné nebo jen dobré. Protože takového neexistuje nic. Každopádně toto “časté” téma mě dostalo do svého víru…
Ještě jsem slyšela, že obchody o víkendech nefungovaly a zvládlo se na víkend nakoupit, byly relativně nízké ceny a co všechno šlo za jednu korunu nakoupit. Že byl sice malý výběr, ale bylo to kvalitní. To je vždycky sem tam něco…
Vendy: Já jsem za ty odbočky ráda. S tím mlíkem a jogurtama to naši říkávají často, hlavně teď. A s tím štrikováním taky vím, ale to spíš odbočku od babičky. Člověk si všechny tady ty informace musí poskládat a stejně to přoád nestačí…:-(
Ještě jednu věc jsem chtěla říct. S tím nezájmem mladých to znát, když se to ani neučí. Jasným důkazem je pár komentářů na blogu Elisis, kam jsem ten článek dala. Když už se někdo vyjádřil, napsal já tomu nerozumím, nechápu to – nic o té době neví, nechápou ji, tak si ani nemohou vytvořit názor.
Myslím že ani tolik důležité není co bylo nebo nebylo v obchodě, ale spíš ta svoboda, kterou si mohou lidi dnes užívat, že mohou např. napsat že politik je neschopnej a hlupák… a nedostanou kriminál, jako třeba býv.prezident Havel, který jen nesouhlasil s totalitním režimem.
O roku 68 existuje jistě dost knížek a novodobý přehled čs.dějin taky jistě v nějaké knize je. Nemáte ve škole něco jako občanskou výchovu?
Pavel: Tak jasně že ano. Ptal ses, jestli doma vykládají… To mi připomíná jednu scénu z Bídníků. Nasadili tajně inspektora mezi chudý lid… Něoc jako STB ne? Ale zase všechny z STB bych neodsuzovala, slyšela jsem případy lidí, kteří se před tím třeba dohodli s těma, na které měli jít “práskat”, co řeknou. Takže chodili říkat o lidech něco, co jim ti lidé sami řekli, ať řeknou. Doufám, že jsem se nezamotala… Trezorové filmy, věznění za politický názor, nemožnost vystudovat… Tohle všechno to už snad není a je to super. Máme. Ale aktuálně bereme právo. Pak je v plánu psychologie, ekonomie, mezinárodní vztahya ještě něco. Už si to všechno nepamatuju…:-( Na nižším stupni jsme brali třeba organizace jako OSN, základ ekonomie, volby (od kolika můžeš volit, od kolika můžeš být sám volen, většinový systém…). Taková teorie. Ale tyhle věci by se měly brát v dějepisu, v občance si neuvědomuju, že bychom něco takového dělali.
Jak jsem jednou říkala, škola se snaží pomocí vzpomínkových akcí, často máme obrovskou nástěnku s vypracovanými věcmi, fotky, zážitky starších profesorů, co v ten den dělali, jak se na to tvářili/tváří, přednášky, které v rámci dějepisu nebo ZSV dělají starší ročníky. Ale to je vzpomínka na konkrétní událost, konkrétní den a pořád to není jako celek. Jediná možnost je asi samostudium…
Ale fakt, jsi jedna z mála, která je ochotna si i sehnat nějaké informace. Víš, ono všechno nebylo tak špatný jak se říká, ale taky tady bylo hodně omezení a nespravedlností, i když nejhorší byla asi 50.léta. Já vyrůstala v pozdější době a celkem v poklidu, a mimo ty obchodní nedostatky a nemožnost vyjet jsem necítila nějakou úhonu…Pavel, podle vyprávění, to měl asi horší, že musel emigrovat. My jsme normálně chodili po zábavách, na nádraží nás opruzovali esenbáci a museli jsme ukazovat občanky, poslouchali jsme muziku a v holčičím obsazení slintaly nad západními katalogy. Pavel by řekl, že to nebylo jen o prázdných obchodech, ale v běžném životě to bylo hlavně o nedostatku zboží. Masem počínaje a instalatérskými potřebami konče. Pak přišly Tuzexy a bony a velká šmelina začala, ale v Tuzexech se daly sehnat západní hadříky.
Knížky byly daleko levnější než dnes, například, ale v poměru k platu to zhruba odpovídá. Na knížky se stávaly fronty, to vycházely Knižní novinky, takové noviny s informacemi o vycházejících titulech – a prodej byl zahájený ve čtvrtek. V Brně na Masaryčce, dole jak jsou dnešní Levné knihy, stávala dlouhá řada až na ulici, na knižní novinky. Tam bývalo knihkupectví. Druhá řada stávala na Maliňáku, tam bylo taky knihkupectví…
No, bylo toho víc, ale nechci tady zavádět paměti… 🙂
Souhlasím s tebou na každé době je něco dobrého a něco špatného..;)…a proto není dobré všechno kritizovat..;)
Vendy: ochotná jsem, ale času zatím nemám tolik, kolik bych si představovala…:-( Tohle na první pohled obyčejné téma mě totiž vážně zaujalo, hlavně po vašich komentářích. Doufám, že si najdu čas si nějakou tu knížku přečíst.
Marilla: Moje řeč. Ani neopěvovat, ani nekritizovat, ale snažit se najít oboje.
Jasně, jasně, chtěla jsem jen říct, že jsi jedna z mála, kdo se nad tím aspoň zamyslel. 🙂 Kdybys chtěla o tom nějakou knížku přečíst, zkus jich několik z různých pohledů… ale myslím, že je lepší přečíst si nějaký pohodový román, nebo ještě lépe, ztřeštěnost od Pratchetta.:-)