Mobil

Další téma blog.cz. Dlouho jsem na témata z časových důvodů nepsala, ale teď se „dokopu“. Sice je už po něm, ale snad to nebrání něco málo na něj napsat.

Mobil. Nevím, ale mám pocit, že je to každodenní součást našeho života. Nejpoužívanější věc spolu s PC. Proto se velice vylepšuje. Máme na něm stopky, kalendáře, můžeme z něj poslouchat hudbu, nahrát si knihy na čtení, budíky, SMS, hovory, upomínky, hry, fotky… To je asi nejpoužívanější, co mě tak napadá. Dá se to dělat myslím s každým novodobým mobilem. Čím menší, rozkošnější, tím lepší. Čím méně vydrží, tím lepší pro výrobce. Jedna má kamarádka říkala, že dnešní mobily nevydrží pomalu ani dva roky, aby vás to donutilo si rychle koupit nový. Ty staré Nokie klidně vydržely 7 let. Koupit si mobil s černobílým displejem už také není jednoduché. Ale dost k jejich funkčnosti. Jak často svůj mobil používáte?

Mobil patří mezi závislosti. Někteří si život bez něj nedovedou představit. Přeparafrázuju jeden příběh, co jsem na něj nedávno slyšela. A vnořím do toho pár svých poznatků.

Ráno se vzbudíte. Zvoní budík, tak ho vypínáte – na mobilu. Rovnou se podíváte, jestli vám za těch pár hodin někdo nenapsal, nezavolal a pustíte hudbu, samozřejmě z mobilu. Pomalu vstanete, napíšete smsku kamarádce, že přijdete do školy pozdě a uděláte ranní hygienu. Odepíšete kamarádce, že opravdu přijdete pozdě, ale možná né o tolik. Cestou do školy posloucháte mobilu nebo hrajete nějakou hru. V tom vám začne blikat upomínka, že má váš kamarád narozeniny. Okamžitě mu píšete smsku, pak si vzpomenete na nějaký obrázek a dodatečně posíláte veselou mmsku. Konečně dojedete do školy.Vletíte do hodiny s výmluvou, že nejely spoje a zasednete do lavice. Co chvíli kontrolujete čas (jak jinak než na mobilu), kdy ta proklatá hodina skončí. V té nejnudnější hodině už demonstrativně pustíte hudbu a zastrčíte sluchátka do uší. Vyřídíte pár smsek, dumáte nad změnou tapety a škola konečně skončí. Zavoláte jinému kamarádovi, kdy platí sraz a jedete tam. Po chvíli si všimnete další blikající upomínky, že jdete zítra do divadla. Takže nakoupit nějaké věci a bude. To se stihne. A tak nějak uteče den.

No, tak to se mi asi úplně nepovedlo, ale pár myšlenek. Mobil se vám může vybít, může být bez signálu. Ví se o něm, že vysílá vlny. Možná slabé, ale vysílá. Takže je to trošku nebezpečná závislost. Jedna z prvních věcí, po které ráno šaháte, kterou za den možná často používáte.

Nepatřím k těm, kteří by nedokázali bez mobilu vyjít na ulici, ale je pravdou, že se s ním cítím líp. Nikdy nevíte, kdy budete třeba muset zavolat. Ale nevadí mi, když jsem někde pryč, bez mobilu. Jen mě třeba mrzí, že nemohu napsat někomu k narozeninám.

Mobil je dobrý pro spojení s kamarády, s někým, kdo nebydlí ve stejném městě jako my. Ale neměl by se stát s jediným nástrojem. Měli bychom se se svými kamarády i setkávat. Protože až je pak vidíme, nemáme si s nimi co říct…

Příspěvek byl publikován v rubrice Články jinaké a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u „Mobil

  1. Dobrý článek a dobré postřehy – patřím ke zbytku jedinců, kteří mají staré mrchy Nokie, které nejsou vybaveny foťákem, mp3, sluchatkama, ani internetem. Ale mají seznam adres, klapku na spuštění a vypnutí telefonování a klávesnice na čísla a esemesky. Mají i nějaké hry (primitivní), několik zvukově příšerných prozváněcích tónů (o melodii se nedá mluvit), budík, kalkulačku a upomínky.
    Není krásný, malý, lehoučký, roztomilý, s barevným displayem.
    Ale je funkční, vyrvalý, téměř nerozbitný, s baterkou která jede (tatáž) už asi pátý rok. Nový mobil bych uvítala, ale tohoto starého kousku se zatím nemíním zbavit. Je to hra na výdrž… sama jsem zvědavá, jak dlouho bude fungovat, než definitivně zkolabuje…

  2. Já myslím že se ti to povedlo,tak taky vypadá život většiny puberťáků. Já mám fakt štěstí že jsem na gymplu, tam tě ti profesoři prostě naučí žít jinak. Jinak než ostatní. (to neber jako vychloubání 🙂 )
    Já jsem dostala nový mkobil, dostvám nový skoro každý dva roky. Nejde o to že se mi rozbijí, dávám si na ně pozor, ale taťka prostě přijde domů s jeho mobilem, který má třeba půl roku a dá mi ho. Každej uzvítá nový mobil, i když teď mám sony ericson a nemíním se ho zbavit 🙂 Snažím se být všestraná a nedělat všechno jenom na mobilu, a když ho třeba nechám ve škole, tak mi to ani tak nevadí 🙂

  3. P.S. a ten příběh nemá chybu, připomnělo mi to jeden minipříběh, který byl odkazem na dnešní dobu – den podle reklam.
    Tady je vidět, že mobilek je pro tebe něco jako třetí ruka…;-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.