Pro bloggery, ale možná všechny

Někteří si to možná přečtou a nechá je to chladnými. Někteří přečtou prvních pár vět a se slovy, že se jich to netýká, číst nebudou. A jiní napíší komentář a ani je nebude zajímat, o čem to je. Ano, takový je svět blogování.

Nejsem tu dlouho, jsem tu rok a kousek. Jenže některé věci se člověk naučí nebo si jich všimne na jiných blozích. Jsou typy lidí a podle toho svůj blog upravují. Nervují se, aby měli vysokou návštěvnost, aby každý den přibyl minimálně jeden článeček a to i za cenu, že bude úplně o ničem. Nechají si zhodnotit blog a pak se vztekají, že jim někdo vytkne články o ničem. Třeba čláky o slibování, co bude v budoucnu, že se mu nechce psát a nevím, o čem všem. Jasné, chápu, že je někdy dobré chystané projekty, nápady nebo soutěže dát předem vědět a popřípadě se podělit o názory, aby to bylo dokonalé. Ale pořád slibovat, nestíhat a motat se čím dál více do tohoto kolotoče…

Pak jsou opačné póly, jak už to v životě bývá. Ty zase napíšou jednou za x let s poznámkou, že blog přece není povinnost. Kde jsou ale ti lidští bloggeři? Já to chápu, taky nestíhám dávat něco každý den. Obzvláště, když tento blog nemám vyloženě tematicky zaměřený, ale dávám sem svoje úvahy a literární pokusy. Jenže když je někde 5,6 lidí a článek přibude jednou za týden. Proč si to nerozvrhnout, aby každý přidal jeden den něco? Nepřekryjí se články v jeden den a budete mít své vysněné komentáře.

A jsme u těch komentářů. Všimla jsem si, že je něco jako nepsané pravidlo odpovídat na blog toho, kdo se ptal. A na větších blozích odpovídají přímo tam do diskuze. Komu se ale chce v desítkách komentů hledat, kde je odpověď na jeho otázku? Proto se mi to zdá jako dobrý nápad (odpovídat na blog tázajícího se), ale. Ano, všechno má své ale. Když už píšu odpověď, myslím, že je slušností se podívat na článek, do kterého odepisuju. Ono to pak zamrzí, když je u článku hodně komentářů a tématu se týká třeba jen pětina. Nechci nic rozkazovat, dávat pravidla a spamovat. Jsme lidé, máme demokracii a máme právo na svůj názor. Ale snad jsme i trochu slušní.

Proč si někteří stěžují, že u nich nikdo nepíše komentáře? Jenže to je těžké, když k nim někdo pravidelně chodí, píše a oni se ani neuráčí jendou za měsíc podívat na jejich blog. Když je těch lidí více, chápu, ale když je jich pár. Pak jsou zapomenuti kvůli SB a oblíbeným blogům a podobně. Už se jim nechce… Proč? Protože byli s blogem od začátku, ale každý na ně kašle. Tak jsou na svém písečku, spokojení a smutní, že to takto je. Zapomenutí, že pomáhali někomu v jejich začátcích a zbytek na ně kašle…

Pokud jste dočetli sem, gratuluji. Teď je na vás, co se s vámi stane. Budete to brát jako další nesmyslný článek, možná se zamyslíte a možná podělíte i o svůj názor. Nevím, jestli jsem byla srozumitelná, snad ano…

Příspěvek byl publikován v rubrice Zamyšlení a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u „Pro bloggery, ale možná všechny

  1. Já si myslím,že máš naprostou pravdu a díky za gratulaci 😉 Taky mě (nás) náštve,když píšeme článek … uvidíme deset komentáře s radostí rozklikáme,ale jenom jeden je k tématu.Už mě to nebaví a normálně to spamuju.
    Možná jsem to někdy dělala .. říkala jsem,že bude komiks,ale nebyl .. že nepoužiju slovo komiksy druhý den byl komiks.Ale nikdy jsem v článcích neslibovala.Sliby.chyby.Slibuju,jen když to má nějaký cíl .. Když vím,že to můžu a že to udělám.
    Když někdo slibuje a potom řekne,že neměl čas … potom zase slibuje a zase řekne,že už se na to úplně vykašle přichází o mnoho návštěvníků .. Tolik se na to těšili,ale oni nic…
    Souhlasím s těma blogmastery.Je jich na blogu třeba dejme tomu čtyři .. Jeden přidá padesát článku a ten druhý jednou za měsíc.Nejvíce bych řekla,že by měl přidávat majitel a nespoléhat na blogmastery.jsou to jen blogmasteři,aby vám pomohli.Nebo někteří nepřidají vůbec … A to je na nic..Rovnou kop a vykopnout ho někam daleko vyhodit z blogu.Jasně .. nemá čas ani na jedinej článek .. Kdo to neřekne.Ale jednou za měsíc by přidat ten článek dva mohl.
    Tak jsem se rozkecala už budu končit pa 😉

  2. Napsala jsem ti parádní komentář, ale neuložil se a všechno spadlo… Takže znovu: rozhodně to není nesmyslný článek, ale zajímavá úvaha… protože dost projíždím blog (na mé druhé adrese si dělám seznam blogů, které mi nějak padly do oka), tak vidím ledaccos a typy článku jako “teď tady chvíli nebudu, protože se musím učit – jedu k babičce na prázdniny – jedu do Francie” – jsem viděla taky. Případně napíšou druhý článek o tom, že se chystají něco napsat. V třetím článku ohlásí, že to bude už brzy, ve čtvrtém naznačí téma pátého článku…;-)
    Ale myslím že tohle se týká spíš školaček, vlastě jsou to ještě děti, tak to moc neřeším (těžko si představím, že podobně se vyjadřuje někdo ve dvaceti, ve třiceti, nedejbože ve čtyřiceti…).
    K těm komentářům – myslím, že komentáře by se měly psát pod článek a k článku. Stejně tak autor by měl psát svoje postřehy nebo odezvy k oněm komentářům na té samé stránce a pod tím samým článkem. Myslím že někteří lidi se občas vrátí na blog a kouknou tam, kde psali svůj příspěvek – a vidí,jestli tam odezva je nebo ne… (Možná by se to mělo dát mezi pravidla blogování, jinak je v tom zmatek.)
    Chápu, že někdo nestíhá dívat se každý den na všechny blogy, které zná, a taky jsou články nebo fotky, které jsou třeba krásné, ale těžko je okomentovat jinými slovy než pěkné, hezké, líbí se mi. Ale nereagovat vůbec, to je známka, že nemají zájem.
    Ale už koukám že z komentáře se stává pomalu druhý článek, tak končím.
    Ještě dodatek: stalo se mi taky, že občas zabrousím na nový web, který je zajímavý, ale má právě spoustu bezduchých komentářů ve stylu Jukni na můj blog – hlásni mi plsky – je u mě bleskovka a diplomky. Komentářů spousta, ale nic neříkajících. To mám raději jeden nebo dva, ale k věci…

  3. Ještě k těm komentářům – občas neuškodí skočit na blog toho, kdo komentuje článek, a nechat tam případnou odpověď – nebo poznámku, že odpovídá na komentář na svém blogu. Protože, jak píšeš – kdo se má potom ve všech komentářích vyznat?

  4. Vendy má zajímavý názor, a z větší části se s ním také ztotožním. KDyž jsem začínala, bylo něco jako komentář nedostatkovým zbožím. O něčem takovém jsem si mohla nechat jen zdát. Dnes, po více než roce blogování (bez pauzy:-)) mám komentáře denně, ale. Správněěě, všechno má své ale, jak už jsi podotkla i ty sama. ALE nejsou vždy k tématu. Npaříklad, když zveřejním nádherné vlasy ke stažení, a mám po nimi komentář ve smyslu “odpovědi” na můj komentář u daného pisatele ( i když jsem žádnou odpověď ve skutečnosti nechtěla), tak to zamrzí. Je to prostě tak. U jednoho článku mívám sice i kolem deseti komentů, ale nejvíce potěší ty, ve kterých je názor, Váš nízor, pochvala i kritika, něco z Vás. A né jen “krásné, hezké, super, úžasný článek apod.”. Jedno dvě slova, případně jen smajlík. Tohle jsem se taky už rozhodla spamovat, protože mě to začíná vytáčet.
    No, tak já teda končím, nebo to budeš číst ještě zítra;-)

  5. Berry, je to tak, jak píšeš. Za nejzbytečnější komentář považuji to, když si někdo ani nepřečte o čem se píše a pochválí třeba jen ilustrační fotku. Proč tam potom ten člověk vůbec leze? Je lepší pár komentářů, ale od lidí, kteří si přečtou, co jsem chtěla říct a třeba se mnou můžou i nesouhlasit, ale vyjádří se k věci.
    Dneska jsme si takhle krásně spolu podebatovaly u mě na blogu. Tomu říkám správný komentář a odezva. Tak se měj fajn a přeji hezký den a prima blogování.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.