Jinak co k blogu. Ze začátku jsem slavila každou jedničku za den a přes Vánoce se přidala i nula k jedničce a od Vánoc bývá návštěvnost přes 10 lidí za den. Dělá mi to sice radost, ale jak se to vezme. Nejsem typ, který svůj úspěch hodnotí podle toho takzvaného top listu. Pro mě je důležité, aby se tu vám, návštěvníkům, líbilo a něco vám to dalo. Povzbudilo, potěšilo… Cokoli.
Proto mě velice těší a dělá obrovskou radost, že se mi tu začaly objevovat komentáře. Byly tu i ze začátku a těm děkuji, moc mě podporovaly a dodávaly radost, ale teď je jich více. Trochu mě mrzí, že někteří lidé píšou jen odpověď na něco ze svého blogu a ani neví, o čem to tu je. Ovšem jsou tu vyjímky, kterým jsem velice vděčná – které si to tu přečetly a píšou i k tématům. Velice mi to pomáhá, děkuji.
Když jsem začínala, objevovala jsem různé blogy a dívala se na ně. Toužila jsem napsat i komentář, ale bála jsem se. Pak strachu ubývalo, touha přibývala a první komentář byl na světě. Byl to jen komentář s přezdívkou, s blogem jsem se moc nechlubila. Pak postupem času přibyla do komentáře k přezdívce i blogová adresa a bylo to. Teď, když mám názor, napíšu ho. Za to jsem také ráda, že jsem se přestala tolik bát. Sice se někteří zlobili, když jsem jim v dobrém poukázala na hrubé chyby v psaní, ale jiní za to byli rádi. Asi je to opravdu o člověku.
Tím chci říct, že jsem taky chybující člověk a budu ráda, když mě na mé chyby upozorníte. Chci se zlepšovat a hlavně poučit z chyb. Tomu se diví i někteří profesoři, když nerozumím nějaké chybě v písemce a mám dobrou známku. Proč mě to zajímá, když mám dobrou známku. Já vám řeknu proč, protože se chci poučit.
No a poslední, co shrnu, je asi má aktivita. Přidávám, jak se mi hodí, to už asi také víte. Pokud zjistím, že někdo chodí a líbí se mu tady, donutí mě to samo od sebe dělat víc. Ale jak je prázdno, nechce se mi. To možná někteří chápete. Nevíte, jestli to vůbec někdo čte, tak proč byste to dělali. Uvidíme, jak mi to vydrží do budoucna, teď jsem pomalu aktivní až příliš.
Nevím, co více dodat.
Hlavní dík patří mému taťkovi, že mi to tu pomohl ze začátku uspořádat a ukázal, co jaké tlačítko dělá (takovému technickému antitalentovi, ale už jsem se s tím doufám poměrně poprala).
Dále těm, kteří tu chodí od blogových plenek a pomáhají růst – Mooony za to, že jsem jí psala povídku na přání. Bylo to něco úžasného.
Další dík patří neodmyslitelně cenzuře, jejíž funkci jsem nedávno oprášila (spíše jeho).
Díky všem těm, kteří mě drželi nahoře, když jsem chtěla skončit. Pokaždé to bylo něco jiného, ale důvod celkem závažný, a že jste mě dostali nahoru.
No a nejdůležitější dík vám všem, kteří tu chodíte. Občas se od některých dovím, jak jim pomohl článek starý několik měsíců a ani nevíte, co to se mnou udělá. Je to něco úžasného.
Všem děkuji a doufám, že se vám tu líbí.
Vaše “kovbojka” pisatelka Berry
P.S. o téhle fotce jsem prohlásila, že je jedna z mála, na které se sama sobě líbím a autor byl velice potěšen, tak se s ní pochlubím
Úplně souhlasím, jsem na tom podobně.. pokud mám chuť, tak píšu a přidávám, pokud ne, tak prostě ne, nutit se nebudu. Ale je i výjimka, a to, když vidím, že má něco úspěch, někomu se líbí mátvorba, cokoliv, tak mě to nutí psát a přidávat a blogovat, i když na to zrovna náladu nemám. S komentáři je to také velmi podobné, dodnes mě potěší každý “smysluplný” koment k tématu, ale nejvíce od takových, kteří ke mě chodí RÁDI a ještě radši komentují moje články, protože VÍ, jakou mi tím udělají radost. Taky vidím, že se mezi ně začínáš řadit, jen tak dál 🙂
Já vím promiň,někdy jsem ani nečetla článek no,ale to bylo tím,že jsem moc neměla čas ..:-( Ale rozhodně ti závidím styl psaní 🙂 Prostě krása.Vkládáš do toho city 😉 Snad tě potěší ten mail,co jsem ti poslala 🙂 Já jsem na tom stejně .. Ale i když se mi někdy nechce,tak přidám .. Asi z donucení nevím,právě proto zřejmě hledám blogmastera 😉
PS : Krásná fotka 🙂
Gratuluji k roku :).
To je ale zajímavé, že jsi se bála napsat komentář :). Mimochodem, mě klidně na chyby upozorňovat můžeš ;D.
Pro všechny (ono je zbytečné vám psát odpovědi jednotlivě na blog, protože by to mohlo přijít zajímavé všem, snad to nevadí :-)):
Lowiska – ještě, že nejsem sama, kdo vidí problém v “divných” komentářích. Komentáře jsou neskutečným motorem, očicidně taky moc dobře víš, o čem mluvím.
Elisis – to se vůbec neomlouvej, já to chápu :-). Jen si toho dost všímám na jiných blozích, a proto mi to dost vadí i třeba tady (Ahoj SBééé, jak je?; Obíhám; plsky podívej na můj blog; pěkný blogísek… je toho hodně, u mě naštěstí ne v této míře). Mejl mě potěšil, však jsme se domluvaly už ;-). Závidět není co, každý umíme trochu lépe něco jinýho nebo se v tom zlepšujeme ;-).
Cheerful Lady – děkuji za gratulaci. Já se strašně bála napsat komentář, to ani není možné, jak moc :-). Jsem slavila, jak jsem klikla poprvé odeslat a srdce bylo až někde…Hodně hluboko ;-).
Ještě jednou děkuji za gratulace a hlavně komentáře!(však víte, jak to myslím a jaká je to vzácnost ;-))