Tak podruhé, to první se mi nedopatřením celé smazalo…
Za necelých 6 hodin nám začne Nový rok – to není chyba. Začne Nový rok, bude 1.1. Také nám začíná něco většího – nový rok 2010. Moc mi nejde na rozum, proč se to tolik slaví. Slaví snad někdo začátek nového měsíce nebo týdne? Či snad někdo slaví začátek nového dne? Proč se teda slaví začátek nového roku? Asi proto, že slavíme také narozeniny a ty jsou také jen jednou za rok. Mnoho lidí si do nového roku dává plno předsevzetí. Velice často naprosto zbytečně, protože je neplní. K čemu teda toto všechno je?

Pro mě je začátek nového roku možností k ohlédnutí se zpátky. Podívat se, zasmát se nad hloupými věcmi, zamyslet nad zkušenostmi a věřit. Některé věci mě i rozesmutní, ale to je zkrátka život. Chci vkročit do toho nového roku s odhodláním a nadějí. A hlavně s odvahou bojovat. Vím, že nezměním svět. Jenže ne nadarmo se říká, že s chybami máme začínat u sebe. Něco na tom bude.

Chtěla bych poděkovat. Chci poděkovat své rodině, že mě podporuje v tom, co mě baví. Že mi pomáhají najít cestičku, kterou se budu životem ubírat a jsou mi oporou ve věcech dobrých a také těch zlých. Chci poděkovat svým přátelům. Že je mohu pokládat za své přátele a když potřebuji, najdou si na mě čas. Čas, který je tou nejdražší věcí. Když mě něco trápí, ale nechci o tom mluvit, respektují to. Jsou to vzácní lidé. Chci poděkovat lidem, které jsem sice zahlédla jen jedinkrát v životě, ale ovlivnili můj život. Stačil pouhý úsměv nebo drobnost, kterou mám často před očima a nebudu jim moct poděkovat osobně. Chci poděkovat za mnoho věcí – některé jsou větší a některé drobnosti. Děkuji přírodě, hudbě, ale největší dík patří Tomu nad námi.

Přeji pěkný vstup do roku 2010.

P.S. Přikládám fotku, která mi sloužila jako podklad PF 2010. Je to kousek přírody vedle cesty směrem k Popradskému plesu.

Oč je cesta na vrchol prudší, o to krásnější je pohled zpátky a rozhled do okolí.
Neplatí to jen v přírodě, ale i v životě.