Běžící myšlenky

Zase na večer no. Ale prý okolo desáté bývají myšlenky nejlepší, nic, nebudeme to zkoumat.:-)

Dneska jsem byla na jednodenním výletě s přespáním. Povím vám, blato, zima, ale. Když jste se super lidma, je vám to celkem jedno, smějete se a zapomenete na spoustu věcí, které vás trápí. Návrat do reality je trochu tvrdší přistání, ale s notnou dávkou odvahy vstříc světlým zítřkům. Mám načerpanou energii pro pár úsměvů, únavu v nohách pro spánek a pár krásných pohledů do kolonky vzpomínky. V hlavě mi zní některé vtipné hlášky, jak to už bývá.

On sám úsměv sám o sobě je kouzelná věc. Nebo jen: jak se máš, jak to jde, co nového? Někdy jste v situaci, kdy toho chcete vychrlit ze sebe strašně moc. Jenže někdy se nezmůžete na pořádnou odpověď, protože proč to taky rozebírat. Dokola něco, co se nedá vyřešit, zbývá se od toho jen odprostit. To nejjednodušší a nejtěžší zároveň.

Někdy mě popadne nostalgie, vzpomínky, kterým nemůžete určit směr ani jim zabránit. Pustím si youtube a náhodně hledám písničky na bázi jednoduchého doprovodu jednoho či dvou nástrojů. Už jen popíjet horkou čokoládu, sednout si s ní na okno, zavřít oči a nechat se unášet. Pryč, daleko od všeho špatného, do toho vysněného světa, kde není zlo. Ano, vysněného. Tenhle je plný násilí, vzteku, hněvu a kdo ví, čeho ještě. Dalo by se pokračovat, ale já nechci.

Těším se na den, kdy se toto všechno změní. Mám naději, že se to stane. Je to někdy dost těžké, vzbudit se a žít den s tím, že jinde jsou na tom lidé dost mizerně. Svět je nefér.

Co dodat než půjdu spát? Že tu jsou i pěkné věci. Rodina, přátelství, lidé, na kterých vám záleží, maličkosti, které vás donutí usmát se. Taky je toho hodně, jenže asi záleží, jaké má kdo priority. U mě je to asi jiné, než u někoho jiného, takže to nebudu rozepisovat, ať neovlivním váš názor.

Nejraději bych si sedla na okno a pozorovala měsíc a hvězdy. Jenže mé místo je v postýlce, tak tam půjdu. Zavírám sešit do fyziky, vypínám programy a mizím do světa snů. Do světa, kde je možnost žít bez “zla”. Bez té černé, kterou se natírají nepovedené a špatné věci.
Dobrou noc.

P.S. fotečka ze dneška, nebylo hezky, ale to nevadilo. Aspoň mně, byla jsem s těmi, které mám ráda, s kterými si rozumím a máme podobné cíle a zájmy. Co víc si člověk může přát, než skvělou chápající rodinu a přátele. Třeba i další věci, které nejdou koupit a které nepochopíte, jakou mají cenu, dokud si nezažijete…

bezicimyslenky

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotím, O mně a blogu a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.