Francoužština na stole…?

Ano ano, prázdniny. Už jen dva týdny a budeme se vracet do školy. Možná se vám v hlavě honí, proč o tom mluvím, akorát připomínám, co přijde. No, logiku to moc nemá, ale je to pravda. Taky to ve mě vře, když někdo začne mluvit o škole v tuto dobu, ale…

Jak mě to vlastně napadlo? Sedím u pc, na stole mám otevřenou učebnici francoužštiny a hleděla jsem před chvílí do ní. Co s tím? Opakovala jsem si slovíčka, možná učila, možná jen četla krásný jazyk. Možná reakce je – hrůza. Ano, taky znám spoustu lepší zábavy než učení, na to je dost času přes školní rok. Proč teda o prázdninách? Opět sama pořádně nevím. Po zbytek prázdnin jsem už doma. Co tedy celý den dělám? Co je potřeba a co chci. Jsem venku, dělám věci, co mě baví, večer si píšu s přáteli na ICQ, obcházím zajímavé blogy… Tak proč mám před sebou tu učebnici francoužštiny?

Já vážně nevím. Asi se chci vrátit do školy. Tak, jak to bylo loni. Protože letos mi tam bude někdo chybět. Někdo, kdo v mém životě hodně znamená. Už ve škole nebude. Řešení je jednoduché, můžu ho vídat jinak. Jen, kdyby to bylo tak jednoduché. Proč jsou některé věci tak složité? Ne, ten člověk je v pořádku, jen školu vychodil, proto tam nebude. Ale bude mi tam chybět.

Opět hledím na tu učebnici a teď přemýšlím, proč zrovna francoužština. Že by dohoda, která se nikdy nedodržela? Možná…

Hlavou se mi honí, že bych si otevřela dokument s rozepsanou povídkou, pokračováním nebo něco napsala. Ale nejde to. Najednou mám v sobě takový pocit prázdna, smutna. Mám puštěné youtube a poslouchám jednu písničku. Má zajímavá slova. Třeba teď: We can change the day…Who make miracles?

Na jednom blogu jsem našla citaci (autorka psala, že je to z nějaké písničky od Simple plan) a dám ji sem, protože mě velice zaujala:
“There´s only hate
There´s only tears
There´s only pain
…and hope”

Tímto bych mohla ukončit polemizování nad učebnicí francoužštiny na stole. Francouzská učebnice, český text, anglické citace… Asi je pravda, že je na světě globalizace. Na světě je plno věcí, nejen globalizace. Některé věci jsou krásné, jiné smutné, některé nás děsí… Proto je důležité, jak se k nim postavíme. Já mám teď dvě možnosti: buď budu na tu učebnici jen tak hledět, smutnit a trápit se nebo ji otevřu a budu se učit, popřípadě ji schovám mezi ostatní učebnice a sešity.

Učebnice francoužštiny…and hope…

Příspěvek byl publikován v rubrice O mně a blogu a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.