Přátelství obecně je moc fajn věc. Ale opravdových přátel, těch, se kterými si můžeme promluvit téměř o všem, je poměrně málo. Ono to úplně jinak nejde. Často mají holky nejlepší kamarádky holky a kluci zase kluky. Občas se chtějí lidé svěřit opačnému pohlaví. Některé věci chtějí říct prostě někomu jinému než kamarádce / kamarádovi. Na tuhle věc jsou super sourozenci. Nejen na tuhle, ale v téhle jsou nejblíže po ruce.

Problém je v tom, že všechny holky nemají bratra a kluci sestru. Proto jsou moc super i kamarádství mezi klukem a holkou. Navíc není úplně zdravé bavit se jenom s kluky nebo holkami. Je dobré to vyvážit. Když takovéto přátelství navážete, je to podle mě příjemná věc. Máte na věci i trochu jiný pohled a myslím, že to v životě může pomoct.

Jako všechno okolo nás má i tato věc svou nevýhodu – pohled okolí. Převážně pohled okolí. Lidé okolo to mohou vidět úplně jinak než je to ve skutečnosti, obzvláště když jsou dotyční v okolí puberty. Vyvodí závěr, že dotyční se mají rádi, časem spolu začnou chodit a nezajímá je, že to je obyčejné přátelství. Nenechají si to vysvětlit a dříve úžasné přátelství mohou dotěrnými řečmi zničit, ke smůle hlavních hrdinů. Zajímavé je, že lidé to takto vidí většinou ve věku puberty, ale později to berou jako samozřejmost.

Největší problém nastane, když v přátelství jeden z těch dvou pocítí k tomu druhému něco víc než přátelství. Dá se to nazvat patovou situací. Ten, co to cítí nechce ztratit přátelství. Bojí se, že kdyby to tomu druhému řekl, už by přátelství nebylo jako dříve. V této souvislosti mě napadá jeden citát, který říká, že z přátelství může být láska, ale z lásky přátelství ne. Nevím, ale asi na tom něco bude.

To se dostávám k jinému tématu. Teď ho nebudu rozebírat. Celkově vzato si myslím, že přátelství mezi klukem a holkou je super věc, jen je škoda, že na to lidí mají své předsudky. Nezajímá je, jak to je ve skutečnosti a skvělé přátelství mohou bezmyšlenkovitě zničit. Přátelé jsou dar a měli bychom si jich vážit, ať už to jsou kluci nebo holky.