Krajina obrů

Srdečně vás zvu na muzikál, ve kterém hraje část mých milovaných bublin. Kvalita zaručena, duchovní myšlenka otevřeně skryta, chvála Pána Boha a příjemný zážitek.
Dětský fotbalový tým OBŘI stojí před zdánlivě nepřekonatelnými překážkami. Při jednom ze svých tréninků objeví zvláštní krajinu. Obyvatelé této krajiny je seznámí se svými kamarády – OBRY – velkými postavami z Bible – a od nich se děti naučí, jak se i v obyčejném životě stát skutečnými obry.
Všichni jsou srdečně zváni na představení v rámci Noci kostelů na Střední 10, Brno – 9. června 2017, 19:00 hod.

(Ne)malé radosti #‎86

  1. „Mazej se od učení projít na sluníčko a kup ovoce a rohlíky“ – tak aspoň těch 2 500 kroků.
  2. 8 cm vlasů za skoro 4 měsíce – tak nevím, prospěl jim radikální střih, rozpuštěné nošení bez neustálého pletení, sponek a gumiček nebo jsem si dříve nevšimla, že tak krásně rostou?
  3. Velmi požehnaná zkouška, potkání vedoucího, zahrada s panem kosem, kvetoucí rajčata, nasazené květy na cuketě a pivoňky a zvonky (jo a taky jsem konečně jeden kopeček na kole vyjela a ne vyšla!).
  4. Pomerančový džus s mátou.
  5. Přesazení zázvoru, rebarborové muffiny s domácím čerstvě sklizeným zázvorem a brusinkami (majstrštyk!), zahrádka a stydlivý pan kos, řízení a vůbec odpoledne s maminkou.
  6. Boží odpuštění a kázání v pravý čas na pravé myšlenky, přání požehnání, J. už pozdravil malinkou „jak se máš“, hojdání malého H., který mě láskou málem snědl (trénuju na tetu a najednou zjišťuju, že jak vím všechny ty věci z pediatrie, tak nejsem už bezstarostná holčička, co hojdá…) (a musela jsem odhánět malou K., která si ho chtěla pusinkovat! ccc!).
  7. Teologická konference, Lienočka a její lepší zdraví!

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎85

  1. Popasování se s prezentací odborného článku „od věci“, návštěva Bublinek a vyzvednutí skript.
  2. Zápočtový test OK, rýžová kaše s jablky a skořicí, kvete šípek!
  3. Požehnání u zkoušky a OK výsledky dalšího zápočtu z předešlého dne.
  4. Poslední školní den 2. semestru, bez, les, pohoda v deštíčku, zahrádka s (m)Lékárníčky, malinkou, ježečkem a kosánkem.
  5. Cesta z města, stíhání hromady věcí s vyřešením komplikací, krásný nadcházející víkend.
  6. Perfektní odpolední hra s možností být s L. a hromadou bublin, v přírodě, modlit se, povídat si, těšit se, vydechnout a nadechnout.
  7. Jsem na ně hrdá, až jsem jim slíbila metál.

Celý příspěvek

(Insta)cit #4

Vím, že méně je více. Ale chci tento semestr asi shrnout dnešním odchodem ze školy. Kdy jsem uzavřela na pár měsíců pozorování místečka, kde jsem se vždy nadechla, vydechla a srovnala si v hlavě, jak je ta příroda geniálně vymyšlená. Nadšená, že kvetou jetele, zemědýmy, pryskyřníky, vlaštovičníky, šípky, bezy a snad poprvé jsem viděla kvetoucí akáty. To, co bylo pasekou, je zarostlou džunglí. Brzy tam určitě někdo přijde s křovinořezem a „vyčistí“ to, ale teď je tam nádherně. Malá blonďatá hlavička „dobdý den“ s vážným úsměvem a o pár metrů dál chlapeček „do lesá né“ – „ale Jeníček s Mařenkou šli taky přes les!“. Závěr měl trochu pachuť – u řeky to vše vysekali, bagrem pojeli a slavnostně tam vytváří obecnou zahrádku či kýho víra… Proč, když tam bylo tak krásně přirozeně… Ale bylo milo i tak, ti ptáci, mech, tráva. Vždy si s koncem zimy kladu otázku, co se stane se vším tím listím, kterého je les plný – no, dnes to už konečně po tolika letech vím. Tráva ho postupně zarůstá, hrne si pod sebe a živí se jím, aby vyrašily překrásné květiny. Jen ho přes květiny nevidím 😉 (a stromy)
P. S. Už jsem se poučila, že podpatky na led do lesa jsou smýkavá dřina, teď bych si mohla zapamatovat, že černé šaty a šedé punčochy na trhání bezu plného žluťoučkého pylu při prodírání se svízelem přítulou a větvičkami ostružin taky nebudou vhodné.

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎84

  1. Duha.
  2. Začalo období zelenění, splněn předmět.
  3. Splněn další předmět opravdu milým testem (19 z 20, když vím, kde mám chybu už při odevzdání? to prostě je milý test).
  4. Ukončeny další tři předměty, 3. a 4. zelené pole, z toho jednoho mám opravdu velkou radost.
  5. Úklid, upečení, odpočinek jízdou na kole a intenzivním zahradničením s drahým kosánkem a návratem domů (až mě to celou zmohlo).
  6. Odpoledne s babičkou (nejen) na hřbitově.
  7. Dopolední výlet na tábořiště, rybička k obědu.

Viděla jsem jejich páteční narozeninový koncert, kde mě dostala Helanova úprava nočního rozhovoru se 4 violoncelly. Ale čím více jsem si ke článku o UV záření pustila do pozadí záznam koncertu z Českého rozhlasu, tím více jsem jimi nadšená. A nejvíc udivená jsem z tohoto tanga (tanku :-)), kde si klavírista hraje „mimochodem“ – nejvíce patrné na začátku. Přeji krásný týden 🙂

Skiaskopie a intervenční výkony

Seminární práce do předmětu BRZP0211p – edukace pacienta.

Úvod

Čínské známé přísloví praví: Řekni mi a já zapomenu. Ukaž mi a já si zapamatuji. Nech mne to dělat, a já pochopím. Toto přísloví vystihuje situace, se kterými se radiologický asistent bude setkávat ve své praxi. Přestože bude pacientovi vysvětlovat, co za vyšetření ho čeká, pacient je pln obav z výsledků vyšetření a případné diagnózy natolik, že často ani není schopen se podepsat na formulář o informovaném souhlasu. Očekávat, že pochopí složitější procesy, tedy není na místě. Přesto je povinností personálu pacientovi vše vysvětlit s ohledem na jeho věk, vzdělání a duševní stav a být připraven odpovědět na jeho otázky. Stále zůstává důležitým faktem, že kompetenci sdělit pacientovi výslednou diagnózu má pouze lékař a radiologický asistent ani jiný člen personálu by neměl pacientovi ani naznačit, co v průběhu vyšetření vidí a jaké důsledky si myslí, že z toho pro pacienta plynou. Radiologický asistent by však měl být připraven dokázat zodpovědět na dotazy ohledně technické stránky vyšetření s ohledem na nejnovější trendy. Definice učení sice jednotná není, ale po prostudování různých definic1 dojdeme na to, že učení nás má vést k neustálému růstu (např. v našem oboru radiologie) a přizpůsobování podmínkám. Radiologický asistent by měl být smířen s tím, že se bude muset neustále učit s novými přístroji na základě nejnovějších technických změn a také komunikace s pacienty se bude vyvíjet dle současného sociálního prostředí.

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎83

  1. Rodinná procházka po sedmi měsících, napsaná seminární práce.
  2. Dokončení úkolů třetího předmětu – blíží se čas zelenění!
  3. Společný nákup s biofyziky v Lidlu. (och, skrytá reklama na borůvky a jahody a rajčata!)
  4. Rekord – 14 077 kroků = 10,4 km, milé překvapení, luční květinka pro maminku.
  5. Rekord´ – 16 488 kroků = 11,9 km, zvládla jsem navázat 264 +1 růží a u té poslední mě to dokonce začalo bavit (pro pochopení, jsem děsně nekreativní co se těchto věcí týče, a dost neschopná…).
  6. Oidipús s Pa. a Pa.
  7. 20 zasazených rajčat, 2 cuketky, 2 kedlubny, 1 paprika, plný košík natrhaného špenátu a nastříhaná meduňka na 0,5 l sirupu = moc příjemné pracovní „galejové“ dopoledne a vtipkování s taťkou a (m)Lékárníkem.

Soutěž!

Neodolám nutkání – SOUTĚŽ – kolik květin je na fotce? Výherce s nejbližším (klidně i jediným) tipem odměním po nedělní 20. hodině, kdy soutěž ukončím  (o odměně budeme s výhercem/kyní licitovat, protože mě Rumělka poučil, že bábovkou nebo jinou buchtou neuplatím kdekoho, tak mám ještě zázvor, který si můžete sami vyhrabat/nebo vyhrabu a pošlu a jiné věci) 🙂

(Ne)malé radosti #‎82

  1. Ryba a čerstvý špenát natrhaný předešlého dne.
  2. Prezentace se povedla – komunikační trénink přináší ovoce.
  3. Procházka a učení na mechu, po velmi dlouhé době oběd se spolužáky ABF.
  4. Patola, první oběd se spolužáky RA, benzínová ovečka a práce rukama.
  5. Dobrý konec.
  6. Babička.
  7. Ryba.

Trocha archívu… Myslím na tu píseň, neb se mi líbí inspirace a rozvedení jednotlivých slok dětské písně, která je zmíněna na konci (4.32) a kterou znám a uvědomuji si, že jsme ji s dětmi velmi dlouho nezpívali. Pokud byste si potřebovali pomoct, překlad (a možná se v prvé řadě nedívejte na klip, ale vnímejte slova, protože v nich je pointa, ne obrázku jedné jediné situace zklamání). Přemýšlím nad poslušností – jde to od dětí, ale i od situací, které se teď dějí. Jak krátká je zrada od svědomí ke skutkům, slovo proti slovu, lži a slabost lidské povahy. Přestávám si myslet, že konec světa bude v zatmění slunce a měsíce, ale v zatmění lidských povah a jejich srdcí… Jak v těchto dnech zůstat silný..?