(Insta)cit #7

„Dobré ráno, když to půjde, zkuste dnes jít do školy nebo práce jinou cestou…“ Mé nejoblíbenější formální cvičení v rámci #Mindfulness. Principy, které jsem v životě měla, jen trochu jinak. A usvědčování, že všímavost jako životní směr pro mě není, příliš mě nutí otáčet se do sebe a přestat hledět kolem sebe. Některé věci ale rozhodně za to stojí, třeba jít na procházku, dýchat a uvolnit se. Modlit se. Pozorovat podzim. Dnes jsem to zkusila ještě jinak, zapnula jsem si do sluchátek navigaci, objevila les, ve kterém jsem ještě v životě nebyla, poslouchala písničku, kterou jsem v životě neslyšela a z celé radosti, která vytlačovala předešlou úzkost z přednášek o nemocech, si šla pochovat Malinkou. Chvilka blaha. Úsměv, pochování, pobytí bez poblití, cvičení, rozloučení. Takové chvíle za to stojí… To je totiž požehnání. Nebo přítomný okamžik. Vyberte si.

Celý příspěvek

Pro Malinkou – Odpuštění

První ofiko psaní Malinké, které je nejtěžší – možná neučesané, ale ze srdíčka. A tak chci psát vždycky. Spolu se učit.
Malinká, před nějakou dobou jsem vzpomínala na zážitky, které mě pojí s Chudobkou, babičkou a dědečkem a celé mě to vedlo k tomu, abych Ti začala vyprávět. Chci Ti vyprávět, až Tě budu držet v náručí, ale jedno téma Ti musím pošeptat už teď, do bříška. Je to to nejdůležitější. Budu upřímnou tetou – je to věc, která se Ti nikdy nebude dařit na 100 %. Ale věc, kterou budeš potřebovat pořád.

Celý příspěvek

Záhlavíčka – podzim

Švagrová s (m)Lékárníkem mají nejraději říjen – začali spolu chodit, dva roky na to se zasnoubili, dva roky na to se vzali, dva roky na to čekají Malinkou (ta to asi stihne v září, ale (m)Lékárník ji dennodenně přemlouvá, aby nespěchala :-D). Oba taky říkají, že až zda se jednou budu vdávat, že by se jim má podzimní svatba líbila a celou by mi ji zaranžovali 🙂 Prý ke mně ty barvičky ladí více než k nim dvěma. Mno, já mám ty barvičky ráda moc – dýně, obilí, listí, úroda, vše se vydává spát. Tak v předvečer podzimu kalendářního se nachystáme těšícně zde na blogu 🙂

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎100

Naposledy.

  1. Krátká, o to krásnější návštěva u malého H. a jeho maminky.
  2. Úspěšné vyřizování.
  3. Tvoření.
  4. Zahrádka.
  5. Mazanec a Hraběnčin řez z loňských jablek (čerstvých, máme bezvadný sklep) a letošních ostružin.
  6. Nejhorší zážitek byl pochválen povzbuzením, procházka.
  7. Překonání se.

Asi poslední procházka s Malinkou v bříšku, přicházející podzim a kvetoucí divizny a něco podobného petrklíčům.

So before I save someone else, I’ve got to save myself 
And before I blame someone else, I’ve got to save myself
And before I love someone else, I’ve got to love myself

(Ne)malé radosti #‎99

  1. Dospávání.
  2. Digitárium a večerní procházka domů.
  3. Umývání oken v ordinaci.
  4. Hvězdárna, borůvková zmrzlina.
  5. Pečená dýňová semínka.
  6. Pozdravení dětí, odpolední procházka.
  7. Probírání se dětstvím.

Četla jsem: je zajímavé, že vady na kráse řeší téměř každý, ale téměř nikdo neřeší své vady na charakteru…
„A jako marnotratný syn, vyzpívám se ze svých vin…“

(Ne)malé radosti #‎96 + #‎97 +#‎98

  1. Geparďátka.
  2. Výlet.
  3. Brusinky.
  4. Zahrádka.
  5. Dokončení pokojíčku.
  6. (M)Lékárníkovo kázání.
  7. Dostěhováno!
  8. Naučila jsem se pískat na trávu!
  9. Český Šternberk.
  10. Kutná Hora („já čekal na tebe – asi si tě stejně vezmu!“ = můj nerozhodně rozhodný T.).
  11. Četba knihy, kterou babička schovala pro mě, a opravdu mi měla co říct, v přírodě.
  12. Hra, splav, mnoho myšlenek, večerní chválové zpěvy.
  13. Loučení, kniha Kazatel, lumpačení a povídání s O. a botová teorie.
  14. Švestkové knedlíky.
  15. Pochvala za přípravu papírů a materiálů.
  16. Držení při mašličkování.
  17. Odpočinek při noční hře.
  18. Procházka.
  19. Slovenská rozcvička, výroba dřevěného srdéčka pomocí dláta, Jara (no ako to vaše ročné období) a šmirgl papíry.
  20. Požehnaný den plný večerního odevzdání.
  21. Konec – vše dobře dopadlo 🙂

Celý příspěvek