“Cože to dnes slavíme?”
“No přece narození Malinké.”
“Po takové době?”
“To se dělá až po šestinedělí!”
“Jo ahá….”

Jo Máli, Tví dva mladší strejdové jsou občas třeštidla a hromdopolice, ale jakmile přijde na Tebe, to se můžou přetrhnout. Úplně všichni. Dnes jsi prožila výjimečný den – někde tomu říkají Křtiny, tys je prožila maličko jinak, ale dojatí jsme byli všichni. Vítání do křesťanského společenství, oddělení pro službu Tvého tatínka, písnička složená přímo pro Tebe kapelou Tvé maminky (doufám, že ji dají na nové CD!), první potkání severských praprarodičů… Jak to dnes bylo v písničce – z náruče do náruče, málem jsme se o Tebe pobili. Ale byl to překrásný den, který stojí za to si pamatovat.

Došlo mi to teď večer – věšela jsem tři vyprané bílé košile, dva ubrusy, uklízela nekonečno příborů, talířů, hrníčků a skleniček, … A došlo mi to požehnání – v naší – Tvé – rodině. Přestože jsem si při vyčesání drdolu všimla dalších nových šedivých vlasů, dnes mi kamarád říkal, že nějak zářím oproti jiným dnům. Plácla jsem, že je to asi Tebou. Ale došlo mi, že je. Jak víš, Tvé babičce nebývá dobře. Všimla sis dnes? Vydržela to celý den, aby Ti mohla být nablízku, nachystat oběd celé rodině. Ani Tvůj pradědeček si nešel lehnout, aby se na Tebe mohl dívat a pochovat si Tě. Máš na nás všechny mimořádný vliv.

Když jsme v týdnu připravovali jídlo, Tvůj dědeček se právem trochu zlobil, že se snad chystáme na nějakou malou svatbu. Že strašně vyvařujeme a vyčítal Tvé babičce, že když to dělala babi Meli, tak se na ni zlobila, že sejití je přeci o rodině, a ne jídle v prvé řadě. “To máš pravdu.” Vidíš, tak takto v našich srdcích s námi byla, Máli. Přesně jako jsem Ti slibovala před Tvým narozením. V pátek zase prababička vzpomínala na pradědečka, jak dal Tvému tatínkovi požehnání. Nosit odkaz milovaných…

Přivítali jsme Tě do světa, ve kterém dříve či později s Tebou nezůstaneme na každém kroku. Usneme dlouhým spánkem, odstěhujeme se, budeš muset sama chodit do školy, … Ale můžeš si být jistá, že na Tebe myslíme, i když s Tebou zrovna nejsme, přesně tak intenzivně, jako v dnešní den.

Jsi překrásná holčička, která se směje, pozoruje svět, hladí nás. Zůstaň taková. Jsi obrovským darem a požehnáním, které rozsvěcuje světlo našich dní. My vítali Tebe. Ale nevím, jestli jsi v důsledku nevítala Ty nás do malého okénka Ráje, ve kterém jsou nejdůležitější vztahy, které jsme dnes mohli zažít…

Nejlepší bavič, Malinká. A mí dva nejlepší bratři, Máli. Část rodiny, za kterou jsem vděčná, že jsme součástí…

Abych se učil žít, proto Pán mi život dal, abych uměl mít rád, jak si přál…