(Ne)malé radosti #‎100

Naposledy.

  1. Krátká, o to krásnější návštěva u malého H. a jeho maminky.
  2. Úspěšné vyřizování.
  3. Tvoření.
  4. Zahrádka.
  5. Mazanec a Hraběnčin řez z loňských jablek (čerstvých, máme bezvadný sklep) a letošních ostružin.
  6. Nejhorší zážitek byl pochválen povzbuzením, procházka.
  7. Překonání se.

Asi poslední procházka s Malinkou v bříšku, přicházející podzim a kvetoucí divizny a něco podobného petrklíčům.

So before I save someone else, I’ve got to save myself 
And before I blame someone else, I’ve got to save myself
And before I love someone else, I’ve got to love myself

3 komentáře u „(Ne)malé radosti #‎100

  1. To překonání se vypadá suprovně! Jsi dobrá!:)
    Jinak skončit u Radostí číslo 100 je myslím pěkně symbolické, taky to mám tak v plánu.. 🙂 Pokud neskončím nakonec dřív.. 🙂

  2. Lnice květel 😉 Veru, jsi moc šikovná, obdivuji, co všechno zvládáš. Škoda, že už radosti končí, četla jsem a rozšifrovávala 🙂 …ale věřím, že ve skutečnosti nekončí, ba naopak, budou se ti po zásluze množit.

  3. Melly: Sice jsem měla srdce až v kalhotách, zpocená jsem byla úplně všude, prsty, kolena a nohy zedřené, ale fakt to za to stálo! 🙂 Velkou oporou mi byl taťka – pro všechny tři to bylo poprvé, ale podporovali jsme se a povzbuzovali a kluci byli trpěliví. Uvidíš 😉 🙂

    Má drahá svěřenkyně, co už buchtu dostala 😉 🙂 (konečně!): Díky, mohu si rozšířit díky tobě herbář! Nějakým způsobem asi radosti pokračovat určitě budou, ale jinak 🙂 A rozmnoženy budou zajisté!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.